Autoritářská dynamika I.

Kundalí dás

Z veřejného programu Společnosti pro studium sekt a nových náboženských směrů
Praha, 27.7.1998

Rád bych poděkoval všem za to, že mi umožnili hovořit na tomto setkání. A doufám, že si v mé prezentaci každý najde něco k poučení. Od r. 1974 jsem zasvěceným žákem A.C. Bhaktivedanty Swamiho Prabhupády a v jeho instituci (Iskcon, hnutí Hare Kršna) jsem aktivně působil 23 let.

Brzy potom, co jsem opustil zaměstnání v New Yorku a odešel žít do komunity jeho žáků, jsem začal prožívat vnitřní konflikt. Původně jsem myslel, že vznikl z určitého napětí, které přichází s duchovní kázní. Snaha žít disciplinovaný život přináší takové napětí lidem, kteří jsou v duchovním životě na začátku. A to napětí lze omylem zaměnit za jiné věci, k nimž také dochází. Trvalo mi tedy nějakou dobu, než jsem si ujasnil smysl onoho napětí, které jsem pociťoval. Když jsem pak nad tím přemýšlel, zjistil jsem, že nevím, jak to správně vyjádřit. Dnes už to vím. Mnoho let prožitých v Iskconu jsem byl především mluvčím společnosti. Byl jsem editorem, který přispíval do měsíčníku této organizace, a pravidelně jsem pořádal přednášky na středních a vysokých školách po celé Americe. A teď cítím určitou zodpovědnost, když jsem našel slova, kterými mohu přinést své pochopení skupinové dynamiky do povědomí těch skupin.

V Americe žije žena, terapeutka, jmenuje se Kate Waterfieldová. Byla členkou jedné duchovní skupiny. Zároveň byla rodinnou terapeutkou. Velmi se jí líbilo učení té skupiny, ale po roce přišla na to, že mnohé situace, kvůli kterým dávala lidem terapii, byly ve skutečnosti přítomné v té duchovní skupině. Začala to studovat, opustila skupinu a napsala velmi poučnou knihu s názvem ´Slepá víra´. V podtitulu knihy stojí: ´Jak rozpoznat dysfunkční náboženskou organizaci a jak se pak vyléčit´. Chtěla vyjádřit, že v určitých duchovních skupinách je přítomný ryzí duchovní zážitek, v tom smyslu, že samotná nauka má hodnotu a má pomoci člověku žít čestný život a dosáhnout vysokého standardu úcty k lidské důstojnosti, ovládnout vlastní já a dosáhnout lásky k Bohu. Mnoho náboženských nauk zastává tyto cíle. Autorka však také píše, že je třeba odlišit nauku od dynamiky uvniř náboženské skupiny. Krátce poté jsem četl malou knížku ´Psychoanalýza v náboženství´ od Ericha Fromma, který tam zdůrazňuje to samé: učení a skutečný zážitek člověka ve skupině - nauku a dynamiku - je třeba od sebe oddělit. Protože i pravá nauka může být obklopena dysfunkční dynamikou. Samozřejmě existují také falešné nauky. My se teď nebudeme soustřeďovat na polemiky mezi doktrínami.

Fromm rovněž vysvětluje, jak je možné, že nějaký zakladatel započne pravou náboženskou organizaci, inspiruje a zmocní mnoho lidí, a přesto se vše začne obracet ve zlé, jakmile zemře. Proto je studium skupinové dynamiky tak důležité. Teď bych chtěl říct, že jsem si dobře vědom jednak toho, že hovořím k převážně křesťanské skupině, a rovněž toho, že jsou zde také následovníci hnutí Haré Kršna. Předpokládám - nejsem si jistý - že zde může existovat určité skryté napětí mezi jedním a druhým systémem. Má prezentace se tím nezabývá. Vůbec nemám zájem dokazovat pravost jednoho systému či nepravost druhého. Ani nechci někomu nahrávat na smeč v postojích k problémům, které se mohou točit okolo hnutí Haré Kršna v Praze. Mým zájmem je použít mé vlastní zážitky a průzkum k informování ostatních, aby si byli vědomi hlavních příznaků špatné skupinové dynamiky. Já sám pocházím z hnutí Haré Kršna, takže čerpám z mých zkušeností, abych objasnil, co chci zdůraznit. Ale to, o čem hovořím, není ojedinělé a příznačné jen pro hnutí Haré Kršna. To, o čem budu hovořit, se děje ve školních třídách, v rodinách, v zaměstnání, a někdy i mezi manžely. A je velmi odlidšťující to zakoušet. Často se však přehlíží i to, že autoritářská dynamika odlidšťuje a ničí obě dvě zainteresované strany. Abychom zjistili, jak k tomu ve skupině dochází, začneme zde.

Fromm vysvětluje, že zakladatel vytvoří organizaci a s tím přichází určitá atmosféra. Často se stává, že ještě před tím, než lidé pochopí jádro toho, co zakladatel učí, jsou přitahováni atmosférou - protože je v ní něco, co zmocňuje a vnitřně vyživuje. Tak přicházejí nejrůznější lidé a samozřejmě začne být nutné vytvořit nějakou strukturu. Potom zakladatel zemře a společnost se rozdělí na vůdce a následovníky. A pokud lidé o skupinové dynamice nic neví, nebo pokud ti, kteří jsou zvoleni vůdci, nedosáhli úrovně vědomí zakladatele, pak tyto autority automaticky směřují k upevnění moci. Toto směřování samo nemá za cíl nikoho oklamat. Noví vůdcové automaticky cítí potřebu to udělat, aby zajistili pokračování skupiny. Fromm vysvětluje, že při směřování ke konsolidaci moci ovšem zanedbají udržování atmosféry. A dynamika ve skupině se začne měnit. V případě obrovských, globálních organizací k tomuto může dojít ještě za života jejich zakladatele. Protože on či ona nemůže být všude. Nicméně pokud zakladatel ještě žije a dynamika se začne vyostřovat, obecně se má člověk ve věci spravedlnosti stále na koho obrátit. A existuje určitá možnost urovnání sporu. Jakmile však zemře, změní se to. V hnutí Haré Kršna je jisté heslo: "Spolupracuj a tím ukážeš lásku ke Šrílovi Prabhupádovi". A pod záminkou tohoto hesla může být člověk, který se stal autoritou, hluchý jak chce. Říká si: "Kdo se mnou nespolupracuje, de facto nemiluje Prabhupádu. A když ho ten darebák nemiluje, já mu nemusím věnovat žádný svůj čas a energii." V Americe se tomu říká mentální situace Catch 22. Znamená to, že se nemůžete pohnout dopředu ani dozadu, jste svázáni nadvakrát. Vůdcům pak už nejde o to, zda si je někdo více vědom Kršny, ale o to, zda souhlasí či nesouhlasí s autoritou. Fromm říká, že v autoritářských systémech není nejhříšnější spáchat hřích proti Bohu, ale odmítnout poslušnost autoritě.

Přečtu vám citát z jiné knihy o psychoanalýze v náboženství. Tento odstavec shrnuje celou etiku: "V případě autoritářské etiky určití činitelé sestaví pravidla chování a iracionální moc tak může ovládnout lidi, přičemž žádná kritika této moci není dovolena. Žádné vyzývavé otázky. A tato nadvláda zahrnuje nerovnost vůči těm, kteří jsou jí podrobeni. Autoritářská etika popírá, že lidé jsou sami schopni zjistit, co je dobré a co zlé. Naopak autorita tam sama určuje dobro a zlo; nebo v termínech Haré Kršna: pravdu a iluzi. Autorita to může zneužívat ve svůj vlastní prospěch. Když jste však v jejich skupině, není vám dovoleno to přiznat. Pravidlem tam je, že jedině vůdcové jsou v postavení těch, kdo zná pravdu, že vše, co říkají, je pro vaše dobro, že jim musíte důvěřovat, a největším hříchem je klást odpor.

Není přípustné používat vlastní úsudek nebo svědomí. Vzhledem k mým zážitkům týkajícím se mého psaní, jakož i z běžného života a života mých přátel v průběhu let strávených v této společnosti, jsem cítil povinnost vystoupit na toto téma. A to mě přorozeně vystavilo nepřízni této organizace. Zde vidíte Bhagavad-gítu. Je to něco jako Bible následovníků Haré Kršna. Obsahuje rozhovor mezi Bohem a jeho oddaným. Tak jako je Korán rozhovor mezi Bohem a Mohamedem. V jednom smyslu se Korán nedá nazývat rozhovorem, protože jeho nálada je spíše diktující. Ale Bhagavad-gíta je opravdovým rozhovorem. Oddaný Ardžuna je zmatený v otázce života a povinnosti, pokládá Bohu celé řady otázek a vyjadřuje své pochyby. Bůh na otázky systematicky odpovídá. V závěrečné, osmnácté kapitole Bůh Ardžunovi říká: "Ó synu Prithy, uchvatiteli bohatství, vyslechl jsi vše s pozornou myslí? Zmizela tvá nevědomost a iluze?" A Ardžuna odpověděl: "Můj milý Kršno, jenž nikdy nepoklesneš, má iluze je nyní pryč. Díky tvé milosti se mi vrátila paměť. Nyní jsem neochvějný, prostý pochybnosti a připravený jednat podle tvých pokynů." Tyto dva verše jsem vybral pro znázorění, že pravá nálada předávání vědomí Kršny není autoritářská. Autoritářská a duchovní realizace jsou v naprostém rozporu. Nyní vydávám šestidílnou sérii knih na toto téma, která je zvláště určena členům nebo bývalým členům hnutí Haré Kršna.

V jedné z mých dalších knih jsem použil karikatur. Chtěl jsem ukázat komunitu oddaných (nebo členů církve), kteří mají profil kulatých nebo hranatých čepů. A pak je tam autorita, která nařizuje: "Všechny kulaté čepy musí být zapasovány do hranatých otvorů a všechny hranaté čepy do kulatých otvorů. Pokud s tím někdo má nějaký problém, mám zde kladivo, abych vám pomohl odevzdat se." Jelikož nejsem malíř, zavolal jsem jednomu známému, karikaturistovi z Ruska, který procestoval snad všechna střediska Haré Kršna v této zemi. Když jsem mu vysvětlil svůj nápad, s velkými emocemi mi řekl: "Takhle to vypadá v každém ruském chrámu..." Chci říci, že hnutí Haré Kršna představuje velmi dávnou tradici a hlásá velmi efektivní metodu povznesení našeho vědomí, ale také může být zneužito k mentálnímu ochromení až zmrzačení jeho členů. Fromm ve svém prvním díle Útěk před svobodou, které bylo studiem fenoménu nacismu, popisuje, jak k tomuto procesu dochází. Říká, že u autorit ve své podstatě existují dva druhy dynamiky. První z nich učí, že autorita je nahoře, žák je dole a vzdálenost mezi nimi se stále zvětšuje. A žák se má před autoritou stále více plazit. Toto ponížení je tam představované jako pokora. Ale skutečná pokora rozšiřuje ducha. Ponižování ho naopak umenšuje. Druhý druh dynamiky učí, že autorita je na určité úrovni, žák na jiné a autorita se neustále snaží žáka pozdvihnout na svou úroveň. Když budu například dobrým učitelem hry na klavír a vy se stanete mými žáky, přirozeně budete od našeho vztahu očekávat, že i když jste nyní v hraní někde dole, postupně se dostanete na mou úroveň. A tak má fungovat i rozvíjení vědomí Kršny. Ale člen Haré Kršna, který byl touto společností institucializován a podmíněn a jemuž byla filozofie různými způsoby shora filtrována, bude proti mému příkladu protestovat: "Před guruem by ses měl vždy cítit jako hlupák." A někdy má guru ve jménu své autority zvláštní zájem na tom, aby tomu tak opravdu bylo.

Díky předávání poznání a realizace Boha se můžete cítit pokorně, ale nikoliv bezmocně. I v zážitku pokory je přítomna síla. A i když z vděčnosti žák cítí, že v něčem se nikdy nevyrovná svému učiteli, i on se má stát učitelem. Když teď necháme stranou Haré Kršna a budeme pokračovat v rozhovoru o dynamice, uvidíte, že tento pojmový základ můžete použít k porozumění, zda zažíváte dobrou nebo špatnou dynamiku ve vašem duchovním životě. Bez ohledu na jméno na vašich dveřích. A také to můžete použít k zjištění, zda v duchovním životě stagnujete nebo ne.

Články na podobné téma:
Komunita se může stát vězením bez mříží
Faktor času a české hnutí Haré Kršna
Tři druhy rozhovoru a několik řečnických triků
Zdroje poznání a příklady dobré a nevhodné argumentace
Proti zobecňování a o zodpovědnosti autorit
Guru - a v českém kulturním prostředí?
Pohled gnostiků
Věřit? Ano, ale čemu?

The Passionate State of Mind
Do you believe man descended from the apes?
Overwhelmed - The history of the devotees´ removal

nahoru