Energetická matrice a USA


z Hovorů s Bohem II


Mezi tebou a každým člověkem, předmětem a místem je bod, kde se všechny vaše energie setkávají a vytvářejí třetí, mnohem řidší, ale stejně reálnou energetickou jednotku. Každý a všechno na této planetě - a v celém vesmíru - vyzařuje energii všemi směry. Tato energie se mísí se všemi ostatními energiemi v tak složitých obrazcích, že by je ani vaše nejvýkonnější počítače nedokázaly analyzovat. Tato neustálá energetická interakce mezi vším, co považujete za hmotné, udržuje hmotný vesmír pohromadě. Tohle je ona energetická matrice, o které jsem se už zmínil. Právě touto sítí si navzájem posíláte signály - které občas vytvářejí jedinci, ale mnohem častěji kolektivní vědomí. Jak už jsem řekl, tyto nesčetné energie jsou k sobě navzájem přitahovány. Tomu se říká zákon přitažlivosti, podle kterého se přitahují podobné entity. Podobné myšlenky přitahují podobné myšlenky - a když se dostatečné množství podobných energií takříkajíc "nahromadí", jejich vibrace se zpomalí, až se nakonec některé z nich změní v hmotu. Myšlenky skutečně vytvářejí hmotné formy - a když si mnoho lidí myslí totéž, je velmi pravděpodobné, že jejich myšlenky vytvoří novou realitu. (Proto jsou slova "Všichni se za tebe modlíme" tak působivá. Ostatně existuje tolik svědectví o účincích hromadné modlitby, že by naplnila celou knihu.) Také obyčejné myšlenky mají "účinek" - například vědomí strachu, zloby nebo nedostatku může vytvořit odpovídající realitu na celém světě nebo v určité oblasti, kde je takové kolektivní vědomí nejsilnější.


Například pozemský národ, kterému říkáte Spojené státy, se dlouho považoval za bohabojný, spravedlivý a svobodný. Není náhodou, že se právě tento národ stal nejbohatším národem na světě. Není však překvapující, že tento národ postupně ztrácí všechno, čeho s takovým úsilím dosáhl - neboť se zdá, že ztratil svou vizi. Pojem individuální zodpovědnost byl překroucen, takže dnes znamená "každý pro sebe". Tohle je nová filozofie, která si myslí, že se vrací k původní americké tradici drsného individualismu. Individuální zodpovědnost, na které byla založena americká vize a americký sen, nacházela svůj nejhlubší smysl v pojmu bratrská láska. Amerika se stala mocnou nikoli proto, že každý usiloval o vlastní přežití, ale proto, že každý přijímal zodpovědnost za přežití všech. Amerika bývala národ, který by se neobrátil zády k hladovým a potřebným a který sdílel své bohatství s celým světem. Ale zatímco Amerika bohatla, Američané se stávali chamtivějšími. Ne všichni, ale velké množství. Když Američané viděli, jak dobře se mohou mít, chtěli se mít ještě líp. Na tomto světě však existuje jen jediná možnost, jak mít stále víc a víc. Někdo jiný musí mít stále míň a míň. S rostoucí chamtivostí ubýval soucit. Chudým bylo řečeno, že je jejich chyba, když nemají víc. Koneckonců Amerika byla zemí neomezených možností. Nikdo kromě chudých si neuvědomoval, že americké možnosti jsou institucionálně omezené. Že jsou otevřené především mocenským elitám, k nimž nepatří mnoho národnostních a jiných menšin. Američané začali být arogantní také vůči ostatním národům. Zatímco miliony lidí na světě hladověly, Američané vyhazovali denně tolik jídla, že by stačilo pro celé národy. Amerika byla velkorysá k některým - ale její zahraniční politika začala sledovat jen vlastní zájmy. Amerika pomáhala druhým jen tehdy, když to sloužilo jejím zájmům. (To jest, když to vyhovovalo americkým mocenským elitám nebo vojenské mašinerii, která tyto elity chránila.) Původní americký ideál bratrské lásky se vytratil. Je sice pravda, že každý je zodpovědný sám za sebe, ale váš svět může fungovat jedině za předpokladu, že každý člověk je ochoten přijmout zodpovědnost za všechny.

Takže kolektivní vědomí produkuje kolektivní výsledky.

Přesně tak - a celá vaše historie to znovu a znovu dokazuje.

Neale Donald Walsch
Hovory s Bohem II

nahoru