Islámský terorismus a povinnosti vlád

Benjamin Kuras
eu.eportal.cz

Britská policie a zpravodajské služby už několikátý rok vládu upozorňují, že útok islámských teroristů na Londýn je jen otázkou času. Žádaly zpřísnění zákonů umožňujících snadnější a rychlejší zatýkání. Ty byly parlamentem zavčas schváleny, ale právem kritizovány jako antidemokratické, protože použitelné prakticky proti komukoli.

Dále bezpečnostní služby žádaly možnost přísnějšího zacházení s osobami, na něž jsou vydány zatykače v jiných zemích nebo o nichž je důvodné podezření z přímé či nepřímé spolupráce s teroristickými organizacemi. Tato opatření, včetně prodloužení vyšetřovací vazby, byla nejprve zavedena, ale později zrušena jako porušení evropských zákonů o lidských právech. Ty znemožňují jak jejich vydání do zemí, kde existuje rozsudek smrti, který by se na některé určitě vztahoval, tak dlouhou vazbu. Místo deportace a vězeňské vazby jsou dáváni do jakéhosi „domácího vězení“, tedy návrat domů pod policejním dozorem zvenčí. Ve většině případů jim bydlení platí stát a přidává jim k tomu štědrou podporu v nezaměstnanosti, k níž je opět opravňují evropské zákony o lidských právech. Jeden takovýto klerik, jemuž stát vyplácí 15.000 liber ročně, při této příležitosti vydal souvěrcům výzvu, aby švindlovali své státní podpory a financovali z nich „světový islámský boj“.

A konečně bezpečnostní služby také žádaly zpřísnění přistěhovalecké politiky, větší kontrolu na hranicích, větší osobní prověrky přistěhovalců a rychlejší deportace ilegálů. Nic takového Blairova vláda ani na oko nepředstírala a její ministr vnitra přiznal, že nemá tušení, kolik ilegálních přistěhovalců v Británii už je a kolik jich denně přichází. Média si jen tak mimochodem všimla, jak velké procento z nich tvoří svobodní muži ve vojenském věku. Předseda konzervativců Howard se sice pokusil dát alespoň mírnou kontrolu přistěhovalectví do volebního programu, ale jednak byl nařčen z rasismu, jednak byl z Bruselu upozorněn, že žádnou takovou politiku zavádět nemůže, protože přistěhovalecká politika právě přešla pod výlučnou kontrolu EU.

Mezitím se okolo těch nejnápadnějších státních budov postavily zátarasy, které přímé teroristické útoky znemožňují. A tak to nakonec odnesli nechránění a bezbranní občané na cestě do práce. Že jich nakonec umírá méně, než by se při takovéto sérii útoků dalo očekávat - výpovědi očitých svědků popisovaly autobus rozhozený na několik kusů a těla létající po ulici - je zázrak, na němž vláda ani bezpečnostní služby nemají žádnou zásluhu.

Jak byly bezpečnostní služby na tuto událost „profesionálně připraveny“, jsme mohli vyčíst ze slov vrchního policejního komisaře, který se ještě pět hodin po útocích „domníval“, že jich bylo „pravděpodobně šest“ a že situace je „stále nejasná“.

Al Kajdá – která se už k útoku přihlásila – opět prokázala, jak stateční a bohabojní jsou její Boží mučedníci. Ale obyčejní občané evropských států se budou muset co nejdřív začít ptát, kolik podobných zvěrstev musí ještě přetrpět, než se jejich politici probudí tomu, že ochrana pokojných občanů před vražednými vetřelci je prvořadou povinností každé vlády, o to víc vlády demokratické. A jestliže tuto povinnost neplní, stává se terorismu komplicem.

 

Kdo je islámský terorista?

Benjamin Kuras
eu.eportal.cz

Bezpečnostní služby se už několik let snaží vytvořit „profil“ typického teroristy, aby měly větší šance je odhalit a dopadnout ještě dřív, než začnou zabíjet. Určitý úspěch v tom mají služby izraelské, kterým se podařilo počet úspěšných teroristických útoků podstatně snížit. Jenže tam je těžké odhadnout, jakou úlohu v tom sehrála stavba hraniční zdi a „krtci“, které mají Izraelci nasazené mezi palestinskými extrémistickými organizacemi. Kromě dostatečného počtu Židů z arabských zemí, kteří jsou od Arabů k nerozeznání, má Izrael i loajální arabsky mluvící a vypadající komunitu Drúzů, kteří patří mezi jeho nejkvalitnější vojáky a policisty.

Západní rozvědky si každou chvíli postesknou, jak se jim nedaří rekrutovat žádné agenty z řad místních muslimů, takže nemají k dispozici žádné informace zevnitř teroristických organizací. Dokonce ani dostatečně nedovedou využívat informací, které dostávají od Izraele. Například po londýnských atentátech proběhla médii zprávička, že Izrael britskou vládu předem varoval, kdy se útoky chystají. Zda je to pravda, nebylo potvrzeno, ale je-li tomu tak, pak je britská vláda za útoky spoluodpovědná.

Muslimské agenty se nedaří rekrutovat z velice jednoduché příčiny, kterou si západní vlády ještě pořádně neposkládaly v hlavě. Podle islámského práva muslim, který zradí jakéhokoli druhého muslima bezvěrcům, nebo se s bezvěrci proti jakémukoli muslimovi spolčí, podléhá trestu smrti. Politici, kteří na své muslimské spoluobčany naléhají, aby s policií spolupracovali a vydávali jí své podezřelé souvěrce, od nich žádají, aby pro slávu svých adoptovaných zemí spáchali sebevraždu.

A tak rozvědkám a kontrarozvědkám nezbývá, než si dál pracně vypiplávat sociologické a psychologické profily teroristů, kteří už atentáty spáchali. Ale potýkají se s věčným problémem. Jen co se jim podaří takový profil pravděpodobného teroristy vytvořit, udeří někde terorista úplně jiný. A příště zas úplně jiný. Spořádaní otcové š»astných rodin. Milovníci kriketu. Úspěšně studující synové úspěšných podnikatelů. Všichni dokonale bezúhonní, bez jediné poskvrny na charakteru, bez záznamů v policejním rejstříku. Lidé, které jednoduše není možné identifikovat, tím méně dopadnout před činem.

Po identifikaci londýnských atentátníků už v bezpečnostních službách muselo někoho napadnout něco, co si samozřejmě nikdo netroufne říct nahlas: Potenciálním teroristou je kterýkoli muslim. Ne každý, samozřejmě ne každý. Pouze kterýkoli. Asi podobně, jako se v nacistickém Německu hromadným vrahem mohl stát kterýkoli Němec. Ne každý, samozřejmě, pouze kterýkoli. Je-li možné do sebevražedného atentátu vmanipulovat pokojné britské muslimy v Británii narozené a vzdělané, není z profilu potenciálního teroristy možné vyloučit žádný typ muslima, sebevzdělanějšího, sebebelaskavějšího, sebeúspěšnějšího.

Masové vrahy z Němců nedělal německý patriotismus a dokonce ani nacionalismus. Udělala je z nich víra, že ve jménu jakéhosi vyššího principu zvaného „německý národ“ se sluší beztrestně vraždit kohokoli, včetně příslušníků tohoto národa. Stejně tak masové vrahy z muslimů nedělá samotný islám, nýbrž víra, že ve jménu islámu se sluší beztrestně vraždit kohokoli, včetně příslušníků této víry.

Jakmile jsme začali vraždit beztrestně, potřebujeme si to morálně obhájit tím, že vražděným nasadíme nějakou tu prasečí hlavu podřadné rasy nebo víry, záškodníků ohrožujících národ či Boha, zloduchů, před nimiž se musíme bránit tím, že je odlidštíme a jako škodnou havě» vyhubíme. Jejich hromadná smrt se tak stává jejich vinou a naší slávou. Je to psychologický postup, který se opakuje znovu a znovu, pokaždé, když někdo někde chce někoho zmasakrovat.

Teroristé by sebe a druhé nevyhazovali do povětří, kdyby neměli z mozků vygumován rozum, laskavost, soucit a smysl pro mír. Kdyby jim někdo opakovaně a dlouhodobě nevštěpoval, že vraždit je správné, nebo» si to žádá jejich Bůh. Hlavními a nejnebezpečnějšími útočníky na civilizovaný svět nejsou sebevražední pěšáci, nýbrž tisíce agresivních imámů hlásajících pod ochranou demokratické svobody slova nenávist a neloajalitu vůči svým západním hostitelům a vychovávajících mladé evropské muslimy k vraždám.

Proto obranu proti terorismu bude dřív nebo později nutné vést omezením moci a vlivu islámských kleriků, jejich vyhoš»ováním z Evropy, a zavíráním do vězení za nabádání k vraždám. A nahrazováním evropsky vzdělanými muslimskými teology, kteří by si uvědomovali, že islám nikde nikdy neměl takovou svobodu, jakou má dnes v Evropě, a to ani v islámských zemích za těch nejtolerantnějších vladařů. Že bez pokojného sžití s evropskou tolerancí a přijetím principu pokojného dialogu idejí sám zakrní v hlubokém středověku.

Kdo věří v Abrahámova Boha, nemůže nevědět, že nedokončené obětování Izáka nese toto poselství: Tvůrce Vesmíru nežádá lidské oběti, nýbrž laskavé a spravedlivé skutky. Toto poselství je obsaženo i v islámu. Ale dokud je islám neučiní klíčem své víry, nebude schopen míru.

Články na podobné téma:
Nejbezpečnější obrana proti náboženskému fanatismu
Bibličtí proroci jako investigativní novináři
Co se muslim dozvěděl o židovském svátku Yom Kippur
Jak chápe islám ´mezináboženský dialog´
Sebevraždy III - a judaismus, křesťanství, islám
New York and the World Resolve to End Terrorism
Vedic Arabia I.
Vedic Arabia II.

nahoru


Zpátky na Novinky