Meditace na téma odpuštění


Marta Foučková

 

Naučit se odpouštět, to je pro život nejdůležitější. Když odpustíme, je nám odpuštěno. Nezáleží na tom, zda jsme ublížili my, nebo zda nám bylo ublíženo. Podstatné je odpustit. Můžeme litovat, že jsme ublížili, i litovat skutečnosti, že jsme se stali tím, kvůli komu se někdo druhý zatížil vinou. Následující medita­ce spočívá v odpuštění každému, u koho máme nějaké "vnitřní dluhy".

  Pracujeme s takzvaným představovaným tělem. Když zavřeme oči. sami sebe si představíme zmenšeně, třeba tak, jak jsme právě v tuto chvíli oblečeni. Toto předsta­vované tělo ponoříme do svého duchovní­ho srdce; je celé uvnitř duchovního srdce. Světelný prostor uvnitř duchovního srdce zabydlíme ve své představě sami sebou a duchovní bytostí Ježíše Krista, nebo je-li nám to bližší, Matky Boží. Jogíni si mohou místo Ježíše Krista ponechat svůj světelný prostor.

Udělejte si pohodlí, můžete zavřít oči, avšak páteř zůstává narovnaná. Odpoutejte pozornost od zevního světa. Uvědomujte si, že se pohybujete v oceánu kosmické energie. Je to oceán kosmické Inteligence, božské Podstaty. Z této energie nabíráme vědomě svým dechem a vedeme tuto ener­gii do svého duchovního srdce. Všechny myšlenky zkoncentrujme na výdech, který se stává delším, také vdech se nenásilně prodlužuje.

S každým nádechem se naše duchovní srdce rozšiřuje. Uvědomujeme si, jak s každým nádechem prožíváme harmonii, vnitřní štěstí a klid. S každým nádechem je naše duchovní srdce světlejší a láskyplnější.
Nyní si ve svém duchovním srdci před­stavte sami sebe a proti sobě duchovní by­tost Ježíše Krista. Je to božská bytost, vše prostupující, každého milující, a můžeme jí o cokoliv poprosit.

A nyní si pozvěte do svého duchovního srdce toho, koho milujete. A protože tento prostor vašeho duchovního srdce je veliký jako vesmír, mohou to být i lidé dva, tři, čtyři, národ, lidstvo. A ještě jednou znovu toho, koho milujete, koho máte rádi. Toho, koho jste si pozvali do svého duchovního srdce, jste pozvali do své lásky, klidu, do svého štěstí. V tuto chvílí onen člověk vyciťuje naši lásku i lásku duchovní bytosti Ježíše Krista. Prosíme, aby tato láska byla co nejkrásnější, aby zaplavila celé nitro toho, koho milujeme. Aby se i on stal     lás­kyplným, klidným, šťastným.

Nyní si pozvěte do svého duchovního srdce toho, o kom se domníváte, že vás nemá rád. Požádejte ho, aby vám odpustil: odpusť mi, asi jsem ti někdy ublížil. - Také jeho zaplavuje láska našeho srdce a láska Ježíše Krista nebo Marie (božské bytosti). A onen člověk v tuto chvíli vnímá lásku, kterou mu posíláme, prožívá štěstí, klid, harmonii.

A teď: pozvěte si toho, koho nenávidíte, nebo koho máte málo rádi. A řekněte mu: Já ti odpouštím. Prosím tě, odpusť také ty mně. Jistě jsme si někdy něco udělali. Byla to chyba, byla to má nevědomost. Já i tebe zaplavuji láskou, štěstím, klidem, a prosím božskou bytost, abys tuto lásku procítil až do poslední buňky svého těla, abys mi i ty odpustil tak, jako já odpouštím tobě.

Popsané myšlenkové citové konání pro­vádíme pomalu a jednotlivé fáze podržíme v nitru co nejdéle.

Pozvěte si do duchovního srdce dále toho, na koho třeba žárlíte. Pozvěte si toho, o kom víte, že vám ublížil a odpusťte mu. A poproste i jeho, aby vám odpustil.

V tuto chvíli požádejte božskou bytost, aby prozářila všechny, o které prosíme. Je-li to Boží Vůle, prosíme, abychom od­pustili my a aby nám bylo odpuštěno. Pro­síme o to, aby láska vesmíru zaplavila nás a aby zaplavila také ty, o nichž si myslíme, že nás nemají rádi, a hlavně ty, které my jsme donedávna neměli rádi. A protože prosíme, také poděkujeme.

Můžeme ještě sedmkrát nádechem při­jmout energii, kterou pošleme těm, které máme rádi a kterým jsme odpustili, či těm, kdo snad nemají rádi nás.

Vyzkoušejte si, jak je tato meditace účinná. Vyzkoušejte si, jak je to nesmírně krásné a jaký je v nás klid a harmonie, žije­me-li v souladu s celým okolím, jsme-li vědomě a přímo harmonizující složkou světa. Všichni jistě občas máme nedobré prostředí, tíživé či bolestné okolnosti a podmínky života nebo práce, ale i v takto napjatých vztazích lze žít, když vnitřně pracujeme uvedeným způsobem.

 

Gemma 94/5

 

nahoru