Nacházet Boha ve všem

Herbert Alphonso
Z knihy Osobní povolání, vydalo Karmelitánské nakladatelství

Osobní povolání je jedinečný způsob, kterým má člověk být „křesťanem“ – je pro něj totiž, jak jsme si už ukázali, jedinečným způsobem darování se a odevzdání se v každé lidské zkušenosti. To znamená, že ať člověk prochází jakoukoli zkušeností, může v ní a právě jejím prostřednictvím vstupovat svým jedinečně osobním způsobem do styku s Pánem.

Člověk může nacházet Boha ve všem. Musí však nabývat rostoucí vnitřní svobody, postupně „ osvobozovat své srdce“, aby mohl nacházet Boha ve všem, miloval ho ve všech tvorech a všechny tvory miloval v Něm.

Správně pojaté zpytování svědomí není pouze procvičování morálky. Je to každodenní cvičení se v rozlišování. Je to cvičení typicky novozákonní, při kterém se snažím být opravdovým křesťanem v každodenně prožívaných zkušenostech a právě jejich prostřednictvím. A to proto, že jen když prožitou konkrétní zkušenost vědomě přijmu, ať je jakákoli, mohu k ní zaujmout křesťanský postoj.

„Osobní povolání“ pro danou osobu přestavuje živou anténu, kterou neustále přijímá z éteru, nebo z celého záběru své lidské zkušenosti, to, co je „smysluplné“ pro jeho růst a trvalou formaci.

Tak je člověk, který žije své osobní povolání, v nehlubším smyslu slova neustále a trvale formován.

Mé nejvlastnější ´já´

Jedinečná a největší milost mého života je poznání mého nejvlastnějšího „já“, neopakovatelné jedinečnosti, kterou mi dal Bůh, když mě „zavolal jménem“. Toto nejvlastnější a nejhlubší „já“, Bohem danou jedinečnost, nazývám „osobní povolání“.

Člověk konající duchovní cvičení s určitým objevitelským napětím ještě zřetelněji „procitá“ do skutečnosti, že poznané „osobní povolání“ bylo v jeho životě podivuhodně přítomno od samého počátku. Nachází stopy přítomnosti svého individuálního „osobního povolání“ v nejrůznějších životních obdobích.

Osobní povolání je vepsáno do životního příběhu člověka a jeho vnitřní dynamičnosti.

Zůstává osobní povolání pro danou osobu neměnné, nebo se v průběhu života mění?

Zatímco nějaká věc nebo určitý aspekt zůstává stále neměnný – nemůže se totiž měnit – je v osobním povolání obsaženo také něco jiného, jiný aspekt, který v průběhu života změnám podléhá. Osobní povolání je svou podstatou „duch“ a tento jedinečný způsob nebo „duch“ se nemění nikdy. Jak by mohl, je-li mi dán Bohem „od matčina lůna“ jako má jedinečnost pro celý život?

Ale v naší současné inkarnační ekonomii není místo pro „čistého“ ducha. Duch je vždy vtělený, ztělesněný, zhmotněný. Právě toto vtělení, konkrétní ztělesnění a zhmotnění je v životních okolnostech proměnné. A tím získává osobní povolání v průběhu života nový „aspekt“, nové „zabarvení“, novou „hloubku“.

Články na podobné téma:
O přátelství

nahoru


Zpátky na Novinky