Být oddán duši, a přitom neutíkat od světa

Z knihy Shakti Gawain: Život ve světle

Spirituální tradice Orientu (ale i západní) jsou založené na co největším odtržení od pozemského života, aby nastal co nejhlubší kontakt s duší. Svět s jeho pokušeními prý není zrovna to nejvhodnější místo, kde by se člověk mohl zaměřit jen na svou vnitřní pravdu. Proto uznávané duchovní cesty vypadaly asi takto - člověk neměl žádné známosti, žádné peníze, vlastnictví, radovánky a luxus. Ideálem bylo ustoupit někam do pozadí, do kláštera nebo na vrcholek hory a tam vést život klidné kontemplace bez spojení se zbytkem světa. I ti, kteří se rozhodli zůstat doma s rodinou a ve svém zaměstnání, přijali přísná pravidla a různá omezení, která je odvedla co nejdále od normálního světa. Tyto specifické činy před spirituální kontemplací byly důležitým a působivým krokem, ale zároveň zrcadlí rozvod mezi duší a formou, mezi naší mužskou a ženskou energií. Říkalo se: chceš-li být duchovním hledačem, musíš nechat fyzický svět za sebou. Osvícení bylo důvodem hledat duši, ale zapřít tělo. Několik jedinců tedy bylo sice osvícených, ale jen duševně, a ne tělesně. Když tito lidé opustili své tělo, zůstal svět za nimi nezměněn. Tito spirituální mistři podporovali v našem světě intuitivní princip a vydláždili nám cestu, abychom mohli udělat další krok, totiž osvětlit i formu a transformovat svět.

Vy, kteří jste si vybrali úděl být spirituálními hledači, kteří transformují svět, musíte být ve světě s takovou oddaností k duši, jako kdybyste se stáhli do pozadí. Tato cesta je mnohem těžší. Stojíme před úkolem plně se oddat kosmu, následovat jeho vedení a přijímat vše, co nám sdělí, zatímco máme hluboké, vášnivé známosti, občas se zmítáme ve finančních problémech, v hlavě máme různá obchodní jednání a starosti s rodinou, zkrátka jsme ve styku s nejrůznějšími "světskými" věcmi. Místo abychom styk s okolím zmenšili na minimum, nadešel čas, abychom ten styk v co nejhlubší úrovni viděli a uznali. Nezbývá nám nic jiného než tuto výzvu přijmout, všechny pocity a oddanosti uznat, být za ně zodpovědní a pak je změnit silou, která je v nás.

Buď schopen žít ve světě a radovat se ze všeho, co je "světské", ale přitom zůstaň oddaný svému vnitřnímu kosmu. Ta oddanost tě bude zrcadlit podivuhodným světlem a silou, která tě bude ozařovat.

O vztazích

Pro mne platí, že jediný závazek, který chci uzavřít, je závazek se mnou - zavazuji se milovat svou vlastní bytost a být poslušná svým pocitům a své intuici. Ve stycích a známostech se zavazuji k upřímnosti a poctivosti. Někomu, koho mám ráda, slíbím, že se budu snažit mu co nejlépe říkat pravdu, dělit se s ním o své pocity, že budu odpovědná sama za sebe a že se budu snažit vzájemný svazek udržet, ať se jeho forma jakkoliv změní. Opravdový závazek neříká nic o formě známosti; opravdový závazek dovolí, aby se forma neustále měnila, a tomuto procesu lze s klidným srdcem důvěřovat. Takto se otevřou dveře k hluboké intimitě, která vznikne při výměně vlastních niterných pocitů. Jakmile se tímto vytvoří základ toho, že lidé u sebe zůstanou, znamená to, že spolu opravdu chtějí být. Cítí pak velmi intenzívně vzájemnou lásku a učí se od sebe, zatímco se mění a rostou.

Články na podobné téma:
Úkol je právě život, který máme
Sdílení
Egyptské poselství
Jak se stát mistry změny
Eva Hudečková: Lidé nepotřebují kazisvěty, ale světlonoše
Med a medvídek

nahoru


Zpátky na Novinky