Papež v USA: o zneužívání, pravdě, právech a svobodě

 

Z proslovů papeže na jeho návštěvě USA

O zneužívání - zranitelní musí být vždy chráněni před těmi, kdo by jim mohli způsobit škodu:

"Mnozí z vás jste mi vyprávěli o hluboké bolesti, kterou prožívala vaše společenství, když muži církve zradili své kněžské povinnosti a závazky tak závažným a nemorálním chováním. Při hledání cest, jak odstranit toto zlo kdekoliv k němu dojde, si buďte jisti podporou Božího lidu na celém světě. Právem dáváte přednost projevům soucitu a podpory obětem: máte odpovědnost, svěřenou Bohem, jakožto pastýři obvazovat rány zapříčiněné každým zneužitím důvěry, pomáhat při léčení, prosazovat smíření a přistupovat s láskyplnou starostí k těm, kteří byli vážně poškozeni."
"Zranitelné osoby musí být vždy chráněny před těmi, kdo by jim mohli způsobit škodu."

S každým postiženým strávil papež několik minut o samotě, aby vyslechl jeho svědectví, uvedl vatikánský mluvčí. Podle jeho slov měli někteří účastníci schůzky slzy v očích.
Skupiny na obranu práv dětí zneužitých duchovními setkání uvítaly, ale zároveň uvedly, že spíše než slova by ocenily činy.
Skandál se zneužíváním chlapců v katolických farnostech a školách se dostal na veřejnost v roce 2002 v bostonské arcidiecézi. Už od poloviny minulého století bylo v USA obviněno ze znásilnění dětí více než 4000 kněží. Církev musela na odškodném obětem vyplatit dvě miliardy dolarů, což přivedlo šest diecézí k finančnímu krachu.

Podle vatikánského mluvčího, P. Federica Lombardiho, šlo o velmi emotivní setkání, v jehož závěru dostal Benedikt XVI. knihu se jmény asi 1000 lidí, kteří byli v bostonské arcidiecézi takto zneužiti.
Od zahájení své cesty zmínil papež Benedikt XVI. aféru kolem případů pedofilie již třikrát: na palubě letadla během letu do USA, při rozhovoru s biskupy a při mši svaté na stadionu Nationals ve Washingtonu. Pokaždé přitom zdůraznil, že primární pozornost je třeba věnovat pastorační péči o oběti. Celou záležitost označil za velkou "hanbu" a "tragédii".

Na otázku, jak se staví ke skandálu ohledně případů pedofilních kněží v USA, poznamenal Svatý otec, že církev "musí usilovat o spravedlnost a v největší možné míře pomáhat obětem." Dodal také, že nechápe, "jak může kněz takto zradit své poslání uzdravovat a přinášet dětem Boží lásku".

 

O pravdě a výchově - poznávání pravdy vede k objevení dobra:

"Boží přání dát se poznat a vrozená touha každé lidské bytosti poznat pravdu jsou základem lidského tázání se po smyslu života. Kdo hledá pravdu, stává se tím, kdo žije z víry."

"Pravda znamená více než poznání: poznávání pravdy nás vede k objevení dobra. Pravda mluví k jednotlivci ve své plnosti a vybízí nás k odpovědi celým bytím."

"Nebezpečný vývoj vyjevuje obzvlášť naléhavou potřebu toho, co bychom mohli nazývat „intelektuální charita“. Tento aspekt lásky žádá na vychovateli, aby uznal, že hluboká odpovědnost přivádět mládež k pravdě není nic než skutek lásky. Důstojnost výchovy vskutku spočívá v prosazování pravé dokonalosti a radosti těch, kteří mají být vedeni. „Intelektuální charita“ prakticky chrání bytostnou jednotu poznání proti fragmentaci, která následuje, je-li rozum odtržen od hledání pravdy. Mládež přivádí ke hlubokému uspokojení z uplatňování svobody ve vztahu k pravdě a podněcuje k vytváření vztahu mezi vírou a různými aspekty rodinného a občanského života. Jakmile se jednou probudí zaujetí pro plnost a jednotu pravdy, mládež bezpečně zakusí, že otázka po tom, co může poznat, před ní otevírá dobrodružnou cestu za tím, co by měla dělat. Zakouší zde „v kom“ a „v co“ lze doufat a bude inspirována k tomu, aby přispívala společnosti způsobem, který v druhých rodí naději."

Ve svém proslovu papež znovu potvrdil, že objektivní lidská práva a hodnoty pravdy, svobody a spravedlnosti nelze měnit na základě osobních nebo národních zájmů, neboť vyplývají z důstojnosti každého člověka, stvořeného k Božímu obrazu. Úkolem náboženství však není diktovat vládám a politikům své přesvědčení, ale pomáhat svým členům objevovat tuto neměnnou pravdu. Zmínil také letošní 60. výročí Všeobecné deklarace lidských práv, která podle něj vznikla jako "souběh náboženských a kulturních tradic, které vedla společná touha postavit lidskou osobu do středu institucí, zákonů a jednání společnosti." Lidská práva je třeba respektovat jako "výraz spravedlnosti, nikoli pouze proto, že jsou vynutitelná rozhodnutím zákonodárců."


O lidských právech - vyplývají z přirozeného zákona, vepsaného do lidských srdcí v různých kulturách:

V pátek 18. dubna dopoledne promluvil papež ke generálnímu shromáždění OSN. Úvodem vzpomněl na členy jednotek OSN, kteří zahynuli při plnění své mise a vyjádřil respekt k této organizaci, jež vznikla po zkáze 2. světové války: tato válka, řekl papež, začala poté, co některé vlády odmítly skutečnost, že lidé byli stvořeni od Boha a mají v srdcích zapsány základní principy dobrého a zlého. To vedlo k násilí na lidské svobodě a důstojnosti", řekl papež. 

Papež připomněl, že Všeobecná deklarace lidských práv vyhlásila rovnost všech lidí, základní právo a život a na svobodu, včetně svobody svědomí a náboženské praxe. To byl výsledek "sblížení různých náboženských a kulturních tradic", řekl papež. Vysvětlil, že lidská práva vyplývají z přirozeného zákona vepsaného do lidských srdcí v různých kulturách a civilizacích. Lidé a jejich vlády nestvořili lidská práva a nemohou je proto omezovat.

"Vize života zakotveného v náboženské dimenzi nám pomůže, abychom dosáhli uznání transcendentní hodnoty každého člověka, obrácení jeho srdce, jež pak vede k odporu proti násilí, terorismu i válce a k úsilí o spravedlnost a mír", řekl papež. "Úkolem náboženství je prosazování vize víry ne jako netolerance, diskriminace a konfliktu, ale jako respektu k pravdě, koexistenci, právům a smíření". Proto mají náboženství závazek prosazovat uznání lidských práv a musejí proto hájit práva svých členů, aby vnášeli hodnoty své víry do občanského rozhodování. "Je nepřijatelné, aby věřící potlačovali svou víru v zájmu aktivního občanství", řekl papež.

Papež žádá Spojené národy a vlády světa, aby hájily náboženskou svobodu ve společnostech, kde extrémní sekularismus vytlačuje věřící z veřejné sféry. "Prosazování lidských práv je ta nejúčinnější strategie k eliminaci nerovnosti mezi zeměmi i společenskými skupinami a ke zvyšování bezpečnosti", řekl. Tam, kde se útočí na lidskou důstojnost a kde lidé žijí v těžkostech a zoufalství, snadno sahají k násilí.
 

O svobodě - je svobodou jen tehdy, když je vztahována k pravdě lidské bytosti:

"Pravá svoboda rozkvétá tam, kde se odvracíme od hříchu… a nalézáme zdroj svého vrcholného štěstí v tom, který je nezměrná láska, nekonečná svoboda a věčný život."

Když se Benedikt XVI. rozhovořil o problémech, jimž čelí dnešní mladí lidé, připomněl léta svého dospívání, která "zruinoval neblahý režim, jenž si myslel, že zná na všechno odpověď. Vliv tohoto režimu neustále narůstal... Zakázal Boha a stal se nevšímavým ke všemu, co bylo správné a dobré," řekl papež mladým posluchačům.
Benedikt XVI., který před čtyřmi dny oslavil 81. narozeniny, se narodil jako Joseph Ratzinger v roce 1927 v Bavorsku. V posledních měsících druhé světové války byl přinucen narukovat do hitlerovské armády. "Prarodiče některých z vás přišli do Ameriky, aby těmto hrůzám unikli," řekl papež mladým lidem.
Dodal, že "ničitelská moc", která se tehdy projevila, zcela nezmizela, a "naopak se nás snaží oklamat". Připomněl zkázu, kterou přinášejí drogy, a také chudoba, rasismus, násilí a rovněž ponížení, jemuž jsou vystavovány některé dívky a mladé ženy. Upozornil i na "manipulování s pravdou" ve jménu svobody.
"Svoboda je nesmírně citlivá hodnota, která může být špatně pochopena a špatně použita",
zejména v případě, když není vztahována "k pravdě lidské bytosti", prohlásil.

Co se stane, když se lidé, zvláště ti nejzranitelnější, setkají se sevřenou pěstí represe či manipulace namísto otevřené dlaně naděje? První okruh příkladů se týká srdce. Tady mohou být sny a touhy, za nimiž mládež jde, velice snadno roztříštěny a zničeny. Mám na mysli ty, kteří jsou postiženi užíváním drog a narkotik, chybějícím domovem, chudobou, rasismem, násilím a ponižováním – obzvláště, pokud jde o dívky a ženy. Příčiny těchto problematických situací jsou složité, všechny však mají společný postoj otrávené mentality, která se projevuje tím, že zachází s lidskými osobami jako se zbožím. Utvrzuje se tak necitelnost srdce, které nejprve ignoruje a potom se vysmívá důstojnosti, kterou dal každé lidské osobě Bůh. Podobné tragédie také ukazují, co by se mohlo stát a co by se stalo, kdyby se k nim natáhly jiné ruce – vaše ruce. Vybízím vás proto, abyste zvali druhé, zejména ty zranitelné a nevinné, aby se přidávali k vám na cestách dobroty a naděje. Druhá oblast temnot, ta, která postihuje ducha, zůstává často nepostřehnuta a z tohoto důvodu je obzvláště škodlivá. Je to manipulace pravdy, při níž je zkreslováno naše vnímání reality a špiněna naše představivost a touhy. Zmínil jsem před chvílí množství svobod, kterým se naštěstí můžete těšit. Zásadní význam svobody je třeba pečlivě chránit. Neudivuje tedy, že četní jednotlivci i skupiny se svých svobod hlasitě a veřejně dožadují. Svoboda je však hodnota choulostivá. Snadno může být zkreslena nebo zneužita, takže nevede ke štěstí, které od ní všichni očekáváme, nýbrž do temné oblasti manipulací, ve které bude naše sebechápání pomýleno či dokonce znetvořeno těmi, kteří mají svůj vlastní skrytý plán. Všimli jste si, jak často bývá vznášen požadavek svobody, aniž by se vztahoval k pravdě o lidské osobě? Jsou dnes tací, kteří mají za to, že respektováním svobody jednotlivce se stává nesprávným samo hledání pravdy, včetně pravdy o tom, co je to dobro. V určitém prostředí je mluvení o pravdě považováno za zdroj konfliktů či střetů, a proto je odkazují spíše do soukromé sféry. Tam, kde dříve stála pravda – nebo spíš tam, kde dnes pravda chybí – se šíří názor, že přiznání hodnoty všemu bez rozdílu zajistí svobodu a osvobodí svědomí. Tento názor nazýváme relativismem. Jaký účel však má „svoboda“, která ignoruje pravdu a následuje to, co je falešné či nesprávné? Kolika mladým lidem byla nabídnuta ruka, která ve jménu svobody či zážitku vedla do propadliště drogových závislostí, do morálního či intelektuálního chaosu, do násilí, do ztráty úcty k sobě samým, ba do zoufalství a tak i k tragédii sebevraždy?
 

O rozvinutí osobního vztahu k Bohu

Jako čtyři "podstatné aspekty pokladu víry" potom papež zmínil osobní modlitbu a mlčení, liturgickou modlitbu, praktickou lásku a povolání. "Nejdůležitější věcí je rozvinout osobní vztah k Bohu. Tento vztah se vyjadřuje v modlitbě."

Svatý Irenej s velkou pronikavostí pochopil, že Mojžíšova pobídka lidu Izraele: „Zvol si život!“ (Dt 30,19) je nejhlubším důvodem naší poslušnosti všem Božím přikázáním (srov. Adv. Haer. IV, 16,2-5). Možná jsme přestali vnímat to, že ve společnosti, kde mnozí považují církev za „dogmatickou“ a „institucionální“, je naším nejnaléhavějším úkolem předávat radost, která se rodí z víry, a zkušenost Boží lásky.
 

O pohostinnosti a bratrství

"Uděl nám svou útěchu, posiluj nás v naději a daruj nám moudrost a odvahu neúnavně usilovat o svět, v němž mezi národy i ve všech srdcích vládne pravý pokoj a láska."

"Toto slovo nás také posiluje v boji proti všem druhům zotročení, počínaje naším vlastním egoismem a rozmary. Zároveň nás povzbuzuje, abychom víru projevovali svým životem lásky, a vybízí k úsilí o to, aby naše společenství nabízelo den ode dne více pohostinnosti a bratrství."

Zdroje: Res Claritatis; ČBK - překlad P. Milan Glaser, SJ


Články na podobné téma:
Papež: Hlavní musí být soucit a pozornost vůči obětem zneužívání


nahoru


 

Zpátky na Novinky