Lenost a duchovní práce

M. Scott Peck

 

Život je série problémů. Chceme je řešit nebo nad nimi naříkat?

Od jistého bodu vyžaduje duchovní růst (a tedy i láska) odvahu a přináší i riziko.

Odvaha neznamená nepřítomnost strachu, je to jednání navzdory strachu, je to směřování do neznáma a do budoucnosti navzdory nechuti vyvolané strachem.

Cesta duchovního růstu začíná tím, že pochybujeme o věcech, kterým jsme uvěřili. Svatým se může stát jen ten, kdo o všem pochybuje.

Jestliže nás Bůh aktivně podporuje, abychom rostli k jeho obrazu, znamená to, že bychom se měli postavit proti vlastní lenosti. Pokud překonáme lenost, překonáme i všechny ostatní překážky na cestě duchovního růstu.

Lenost je náš strach ze změn, strach z práce, kterou musíme vykonat. Sráží nás a vývoj našeho ducha.

Lidé se neradí s Bohem, který je v nich, a nenaslouchají mu. Tyto vnitřní diskuse představují práci. Už to, že takový dialog chceme vésti, nás stojí čas a energii. Tento vnitřní hlas nás většinou nabádá, abychom si vybrali tu obtížnější cestu, která nás stojí více námahy.

Toužíte-li po moudrosti, která je větší než vaše, můžete ji nalézt v sobě.

Lepší pochopení nepřijde samo sebou jako náhlý a oslnivý záblesk prozření. Přichází pomalu, krůček po krůčku, a každý ten krůček je třeba vyzřít trpělivým studiem a pozorováním všeho, včetně sebe sama.

Milost je dostupná všem, všichni jsme zahrnuti láskou Boží a nikomu není odepřena.

Články na podobné téma:
People of the Lie
Úsilí
Materialistická propaganda a meč rozlišování
Erazim Kohák - Dobro...
Nacházet Boha ve všem

nahoru


Zpátky na Novinky