Václav Žďárský

Houpačka

 




 

Modlitba

Jenom ten sníh nepošlapat
Jenom tu studánku nezakalit
Jenom toho člověka nerozplakat
Jenom v té lži vždy pravdu hledat
Jenom v té zášti dál milovat
Jenom v tom svinstvu se nezasvinit
Jenom tu páteř nepokřivit
Jenom vždy čisté svědomí mít
Jenom ten papír nepošpinit
Jenom ten kříž zvednout
a jít
smrt přežít


Utrhnout

Utrhnout
z nebo hvězdu
položit ti ji k nohám
aby jiskřením
rozptýlila smutek
ozářila tvář

A zatím trhám jen
zakázané ovoce stromu poznání
plameny šlehají
padlí andělé zpívají

Utrhnout
a dát ti orchidej
Zatím píšu jen na displej SOS
posílám SMS do nebes

Utrhnout
z kalendáře
vteřinu tvé blízkosti
a pověsit ji nad lože
a proměnit ji ve věčnost
to bych rád
můj Bože


Večer

Večer
Mám volat?
Na co?
Modlitbou blíž je domů
než dráty Telecomu

Zavřu dveře
Půjdu spát
Oči zavřu
Srdce mám zavřené od rána
Měl bych je otevřít pro Pána

Ticho
Téměř tma
Vlaštovky ještě mouchy loví
Spát!
Nad tím co nelze říci slovy
Duch svatý počal lkát
Ikát Ikáním nevypravitelným


Je to trochu jinak

Myslel jsem
až půjdeme pod chladným nebem
že horká srdce
budou propalovat kabáty
Ty zatím zvoníš kosmickým mrazem

Hvězdy se rozsvěcují
rychle se smráká
Úzkost se vkrádá
do srdce kardiaka

Myslel jsem
že vybuchne ohňostroj
až budeme spolu

Trochu to bliklo prsklo
zhaslo
Místo ržání koní bučení volů


Odkudsi z vesmíru

Včera
v obálce
na kusu papíru
přišel mi dopis odkudsi z vesmíru

Možná jen z Austrálie
nebo ze Lhoty
Dle písma zdá se
jsi to ty

Dnes odkudsi z nebes
či přes hory přes doly
přes veliký les
přišla mi SMS

Zítra
jestli to nepopletu
pozdravím se s tebou
na stránkách Internetu

Jen podání ruky chybí
objetí
pohlazení
Nad setkání není

Není nad slova kanoucí
jak med na chléb
na mozkovou kůru melodie hlasu
vůně vlasů
být do rána vzhůru
bušení srdce
vítání slunce

Jenom se lásko nemejli
Nestačí mi k životu tvé dopisy
tvé esemesky
tvé e-maily


Pohlednice

Přišla mi poštou pohlednice
podpisů více
vedle tvého nakreslené srdce
K němu jakýsi nedověrec
přidal kosočtverec

Nemaluj srdce na pohlednice
Co s ním když neplane
jak svíce ve tvé ruce?
A citátů moudrých také nech
těmi ať živí se herci
Slova lze lehce vyslovit
Srdce lze lehce na papír malovat
či do zdí záchodků rýt
spolu s kosočtverci



Kde jsi byla

Kde jsi byla
když řeka údolím ledy odnášela
Kde jsi byla
když večer v parku hudba zněla
Kde jsi byla
když voněl jasmín
když doufal jsem
až se zasním
že se zjevíš

Kde jsi byla
když chyběla mi vůně tvého těla
Kde jsi byla
když krev v žilách vřela
Kde jsi byla
když v dešti kosák zpíval
Kde jsi byla
když z okna jsem se díval
s nadějí
že se zjevíš

Kde jsi byla
když jahody červenaly
Kde jsi byla
když pod okny si děti hrály
Kde jsi byla
když na drátech vlaštovky se houfovaly
Kde jsi byla
když poslední odletěla
Sníh na zemi i ve vlasech se bělá
Co z toho mám
když se zjevíš

Kde jsi byla
když místo tebe zlý sen přišel
Kde jsi byla
když ze spánku jsem křičel
Kde jsi byla
když měsíc se za mrak schoval
Kde jsi byla
když tolik jsem tě potřeboval

Když ve stromech hučel vítr a déšť padal
kdo by se nadál
že místo tebe přijde jiný
kdo plaší stíny
kdo snímá viny


Ještěže

Být druhý ve sportu - čest
Být druhý v lásce - prohra
Vždy někdo přede mnou

Ještěže pro Tebe Bože
jsem ten nejprvnější
ne jediný
a přece nejmilovanější...


Zbyla jen touha

Zbyla jen touha
bílá tvou kůží
v očích utopená
zraněná růží
jen touha sama
jak Měsíc nad Troskama
vesmírem putující

Naslouchal jsem
ve tmě tvému dechu
Pouhá tvá blízkost dala mi útěchu
Vděčný jsem
za dotek dlaně
za vlasy na polštáři
vděčný jsem za ně
Z hřebenu schovávám ztracený vlas
Jak ten Měsíc kýčovitý s ránem zmizelas

Je jak ta kometa
rychlý tvůj let
Jistě se vrátíš
za tisíc let
Budu tu čekat
zpívat a hrát
kýčovitou píseň
že tě mám rád



Najdu ti

Najdu ti skryté místo na jezeře labuti
V rákosí příšeří schovám se k tobě do peří
Na písku za skaliskem tam vydám báseň tiskem
psanou sluncem na tvém bílém těle
Čtenář řekne "Hele!"
Labuti vanutí nás nutí  k vzlétnutí
Dlouhá je dlouhá je
do ráje cesta do ráje

Na kraji světa
na kraji
tam kde lišky dobrou noc dávají
andělé čekají
létají
zpívají


Padesát

Dům nepostaven
Syn nezplozen
Jen strom jsem zasadil
vrbu
v chemičce
před velínem
na nejsušším místě
Pro začátek jsem jí přivedl parní kondenzát
Rourou
Prý roste
Velký strom
Kořeny našly si vodu
I na suchém místě lze růst
Jen najít vodu


Viny a víno

Jak réva vinná
vinou se viny
Vinami ovinut
dusí mě stíny

Jak réva z hlíny
z černé duše vina vyrůstá
Padá mlčení na ústa

Žízním
Nouze spasení
Kdo viny mé ve víno promění?

Z hlíny réva roste
srdce úhor černý
Odpusť mi Bože
Jsem tak malověrný






U cesty růže

U cesty růže
Odkvetlá
Bez slavíka
Jen trní
Nebe vzlyká
Jdu v dešti
Hlava třeští
Vlhká doba
Pláč Jóba


Bilance

Zkazil jsem co se dá
Nyní buď vůle Tvá


U okna

Za oknem smrk
Skáču z větve na větev se sýkorkou
Vítr
chladí hlavu horkou
Velkolepé
Datlův psací stroj
na smrkovou kůru
do mraků klepe
Člověk!
Zcela neschopný! Avšak stoupá vzhůru!
Lásky hodný! Doporučuji přijmout!

Popsané listy mraků mou hlavu míjejí
Dávají naději uprostřed zimy
Poletím s nimi
Nikdy nevrátím se
do toho bytu
kde přecházející samotou prkenné podlahy kvílejí

Mraky zimním nebem spěchají
Poletím s nimi
Nikdy nevrátím se
Jen vrabci na okenní římse mávají


Maloměsto

Vznáším se nad městem
Z udíren stoupá kouř
úlitba bohům
V den sváteční modráky
zahrádkáři plejí
zvedli zadky k nebi
Z pole ukradená cibule
ze hřbitova náhrobky
V hospodě hlučno
nadává se na poměry
Občané tmavé pleti vlečou z kostela betlém
Kde je hranice mezi nebem a peklem?
V rohu náměstí žebrák
v druhém kurva stojí
Přijímáme podobojí
fernet a pivo
Pět lidí v biásku
doma hra na lásku
a do samoty září Windows

Výběrčí za dešťovou vodu tluče na dveře
prázdný chrám obložen balíky
každý pohodí svou krabici nebo pytel
vyklízejí se šatníky
nikdo nezvoní
jen ti co chtějí peníze
Pohodit ranec odpadu
a prchnout
Nenakazit se vírou

Vznáším se nad městem
Pode mnou hraje dechovka
mažoretky zdvíhají nohy
tělnaté ženy koupily bůček
anorektičky nápoj na hubnutí
tlustá Marta předvádí
v hospodě striptýz
stoupám vzhůru
vše se zmenšuje
tichne
letím k Lásce


Les

Jít lesem
Jít lesem
Jenom jít lesem
Lesem jen jít
Jít lesem jen
Lesem jít
Lesem jít
Jít lesem
Lesem jít

Klepání datla
Zpěv drozda
Vůně pryskyřice
Hmyzosoprán
Slunce a stín
Jít sám
Sám jít
Lesem voňavým


Koberec z jehličí
Polštáře mechu
Jít lesem sám
K Tobě
Bože
Pro útěchu

Velebný klid
Sám lesem jít
Tichem zní chrám
Jít sám
Sám jít


Je to má věc!

Už je to tak
V krvi se brodím
potoky slz ronim
znova se už nenarodím
o lásku však nežebroním
Je to má věc!

Už je to tak
Šero přikrylo svět
sup z větve slét
a obhlíží
Je to má věc
ne tvoje
ty Spravedlivý na kříži!
Můj příběh je jiný
Já trpím za své viny
Je to má věc!

Kdybys však přesto ke mně shlédl
z bídy mě zvedl...
Prosím


Vystoupil jsem na vysokou horu

Vystoupil jsem na vysokou horu
v naději že Boha uvidím rozhlédl se
podíval se dolů
nic tam nezářilo
všude jenom bílo
všude kolem jenom bílý dým

Z toho dýmu promluvil hlas tichý
důvěrný hlas
jako lidský byl
Synu milý
odpouštím ti hříchy
A já tomu hlasu uvěřil


Ř

Řekl mi z hořícího keře
Hořet a shořet
Křičel jsem
Neumím říkat Ř! Neumím říkat Ř!
Řekl mi z hořícího keře
Netřeba říkat Ř
Stačí hořet a shořet


Řádů dbalí

Řádů dbalí
sami neřádi
velice neradi
máme se rádi
Kdo žádá chléb
dostane hada
Kamení metá moudrá rada
Škorpíme se jak škorpióni
Chráníme se jak chameleóni
Měníme zbarvení podle situace
hlavně aby přežila ta naše populace
Objímáme se až praskají žebra
Chladno je v sále
žízeň není z vedra
Žízníme po lásce
žízníme po lásce
žízníme po lásce...
Žízníme po lásce a přece je jí dosti
Žízníme po lásce
ne však po milosti
Spínáme ruce
chceme brát chceme brát
Co nám však brání milovat?

Objímáme se až praskají kosti
Žízníme po lásce
a přece je jí dosti
Spínáme ruce
chceme brát
chceme brát
Co nám však brání milovat?


Tuto vodu Ježíš ve víno nepromění

Pohleďte na proroka
poklekl u potoka
napil se vody
není to potok
je to stoka
natáhl brka
Tuto vodu Ježíš ve víno nepromění

Sněm němých hlučí
Němí jsou a přece bolí uši
z toho hluku
Rve to duši-
láska však mlčí
Pane Ježíši podej mi ruku
Tuto vodu Ježíš.ve vino nepromění

Na hladinu močálu
vyplouvají bubliny nehezkých slov
praskají a páchnou
komiks k pláči
Chvíli se zdá
že země se neotáčí
že stojí čas
Nedůvěra se vkrádá mezi nás
Tuto vodu Ježíš ve víno nepromění

Přivedl jsem do ovčince ovci
poraněnou vlčí smečkou v boji
Byla přivítána slovy
"Co tu hledáš v tom hnoji?"
Myslel jsem
že budem přijímat podobojí
Nakonec ti vyčetli
že volila jsi hajzla
že ses na to ovce nevyflajzla!
Tuto vodu Ježíš ve víno nepromění

Slyším jen vytí zvlčilé smečky
Na to se můžu ... (tři tečky)

Sněm němých hlučí
Němí jsou a přece bolí uši z toho hluku
Rve to duši
láska však mlčí
Pane Ježíši podej mi ruku!
Podej mi ruku!


Malé opomenutí

Pochodééém vchod!
Vykročit
Kráčet
Jít
Postupovat
Chvátat
Klusat
Běžet
Utíkat
Zastavííít stát!
Urazili jsme cesty kus
Zapomněli jsme milovat
Exitus


Televizní noviny

Vraždí krávy
Pálí na hranicích
Zahrabávají je
Pohřeb bez kytek
Krávy umírají jako mučedníci
Lidé chovají se jako dobytek
Jak dobytek chovají se lidi
a netuší
že Bůh to vidí

Sbíráme pracně staré šatstvo pro chudáky
a pašované hračky, boty, ošacení
na hranicích hoří
Smutná je pohled na žebráky
Panstvo si žádá pobavení
Majetek značkují tchoři
Do noci okna sálu září
na plese sešli se tuneláři
Tak žijí lidi
A Bůh to vidí


Autonehoda

Když se na ně valila špína světa
zhmotnělá v popelářském voze
když se na ně valila ta pohroma
jak černé mraky po obloze
ještě před nárazem
než zařinčel kov
než zapraskaly kosti
než vystříkla krev
než vydral se sten
objal ji
Chránil ji svým tělem
A jejich cesta
ubírala se rázem zcela jiným směrem
a ten už žádný šílený popelář nezmění

Vrátný u nebeské brány neptal se ani
jsou-li pokřtěni


Počkej

Počkej
až přijde večer
Zčervená nebe a pak se setmí
Den je čas vláčení křížů
vláčení a pláče
den je čas pohřbívání

Počkej
až přijde večer
Půjdeme do Emauz
Ovce se vracejí do ohrad
a vlci vyjí

Počkej
až přijde večer
Vyčasí se do hvězdnaté noci
Ovce se vracejí do ohrad
cinkají zvonci

Až se setmí
nepůjdem sami
Půjde s námi
dá se nám poznat
nepoznaný


Pozvání na večeři

Kdo přidá se
se svou samotou
k samotám našim,
nebude sám

Na kříži sám jsem byl
samotu plaším
do pekel nebe otvírám

U velikého stolu
my sami
budeme spolu

Chleba a víno přichystám


Mžení

Mží
Kněz v komži
slouží
mši
V kostele omšelém
hlas šelem neuslyšíš
Venku mží
do louží
V kaluži nebe dnes neuvidíš
V kostele omšelém
láska mží
do duší


Otazníky

Když jsem šel ráno po chodníku
našel jsem hromádku otazníků
Někdo tu spěchal
velkou pravdu našel
otazníky vysypal a nechal
Když jsem šel ráno po chodníku
našel jsem hromádku otazníků
Tobě se klaním
jenž JSI KTERÝ JSI
Na chodník klekám
s pokorou sbírám
otazníky do kapsy


Když ujede vlak

Co s tím
když ujede vlak
Co pak
Bezradně stojím
Slábnoucí klapot kol tak a tak
tak a tak
nepoví jak
Zoufalý čas

Perón se rozjasnil
Lampa do noci září
Přednosta stojí před kanceláří usmívá se mile
Co blázníš člověče!
Vždyť už jsi u cíle!







Houpačka

Světlo
Stín
Světlo
Stín.
Až Světský
nikoliv z tohoto světa
zastaví houpačku,
vystoupím.

  
Václav Žďárský
Houpačka
Ilustrace @ Alena Laufrová
Typografická úprava @ Otakar Novotný ml.
Technická spolupráce @ Erwin Kukuczka

LOUČ 2004