Homeopatie konečně vysvětlena?

Převzato z http://www.tiscali.cz

Britský časopis New Scientist uveřejnil v listopadu 2001 zprávu, která by mohla jako jedna z prvních alespoň částečně osvětlit homeopatii.

Připomeňme, že homeopatie se netěší nijak skvělému přijetí oficiálních lékařů, kteří tvrdí, že funguje pouze na placebo efektu. Jak tento efekt však může fungovat i u malých dětí, to se nepodařilo dodnes uspokojivě vysvětlit.

Homeopatie pracuje pouze s přírodními přípravky a rostlinami, přičemž se sám obor dělí na dvě větve. Ve zkratce řečeno: jedna přírodní produkty míchá dohromady v jeden lék, druhá ponechává lék tzv. čistý, jen s jednou položkou - např. jen heřmánkem.

Tým vědců z výzkumných laboratoří Kwangju Institute of Science and Technology v Jižní KOreji zkoumal přitom něco úplně jiného - jednu z pravděpodobně nejjednodušších reakcí v učebnicích chemie: Co se stane, když se ve vodě rozpustí substance a pak se přidá víc vody?

Zatím se má běžně za to, že molekuly substance se budou s přidáním vody od sebe stále více vzdalovat. Dvojice vědců, vedená německým chemikem Kurtem Geckelerom a jeho kolegou Shashadharem Samalem však zjistila, že molekuly dělají pravý opak – sdružují se, a to nejprve do shluku molekul a později do velkých celků těchto shluků.

Objev byl pro vědce překvapením, protože podobná reakce je v chemii něčím zcela novým a neznámým. Vědci pokus zopakovali s různými substancemi, mj. s chlorideom sodným – kuchyňskou solí, známou v homeopatickém provedení jako lék Natrium muriaticum; všechny se chovaly stejně. Molekuly se seskupovaly do celků 5-10x větších než původní substance. Jejich nárůst neprobíhal lineárně a závisel na koncentraci roztoku na začátku ředění. Čím více byl pokusný roztok na začátku rozředěný, tím větší byly celky. Reakce však probíhá pouze v tzv. polaritních rozpouštědlech, jakým je voda.

Tímto zjištěním by se dala vysvětlit funkce homeopatických, vysoce ředěných léků. Ředění látky, tvořící lék, způsobuje zvětšování částic do takové míry, až se stanou biologicky aktivními. Objev současně potvrzuje kontroverzní zjištění francouzského imunologa Jacquesa Bienvenista, který již v roce 1988 tvrdil, že roztok, který obsahoval určité protilátky, způsoboval aktivaci bílých krvinek při zředění odpovídající homeopatickému. Bienveniste své zjištění vysvětloval tak, že rozpuštěná látka zanechává ve vodě svůj „imprint“, tedy jakýsi otisk.

Bienvenistovy výsledky publikoval britský časopis Nature. Vzápětí se proti vědci rozpoutala diskreditační kampaň. O deset let později však jeho pokusy zopakoval a potvrdil tým vědců ze čtyř nezávislých vědeckých laboratoří ve Francii, Itálii, Belgii a Holandsku, vedený profesorem M. Roberfroidem z Catholic University of Louvain v Bruselu.

Koncem roku 2003 přichází New Scientist s novou zprávou o možných účincích homeopatie. Švýcarský chemik Louis Rey má ve vydání odborného časopisu Physica zveřejnit své experimenty týkající se chemické vazby ve zmrzlé vodě, které říká "paměť vody" (Memory-Effekt). Rey termo-luminiscenční metodou zkoumá chemické vazby ve zmrzlé vodě s přidáním chloridu sodného (kuchyňské soli) nebo chloridu lithia. Dokazuje tím skutečnost, že informace o vlastnostech látky rozpuštěné ve vodě v ní zůstávají i přes velké zředění. Vazby molekul „normální vody“ mají jinou strukturu než homeopatika ředěná ve vodě.

Zdá se, že jde o první kroky, které by vysvětlily fungování homeopatických léků. Otázkou zůstává, nakolik tyto objevy pozmění dosavadní chápání principů chemie, fyziky, biochemie a farmakologie.

nahoru



Zpátky na Novinky