KDO a KDY zastaví amerického "Hitlera"?


Převzato z www.osud.cz

Jiří Mašek, 23.03.2002


"Máte-li nějaký nový názor, přicházíte-li s původní myšlenkou,

stavíte-li lidi a věci do neočekávaného světla, překvapíte čtenáře.

A čtenář nemá rád, aby ho někdo překvapoval.

Jestliže se ho pokusíte poučovat, jen ho pokoříte a popudíte.

Nepokoušejte se ho osvítit, bude křičet, že urážíte jeho přesvědčení."

Anatole France


Zatímco náš ubreptaný a unavený premiér vidí Hitlera každou chvíli jinde, onen reálný, jak se zdá, oblečen v rouše beránčím, začíná hřímat stále hlasitěji a výhružněji z druhé strany oceánu.

Symbol Ďáblova znamení Bestie George W. Bush často a rád používá...



MÁME ZDE NOVÉHO "HITLERA" ?

V bývalém říšském vůdci a nynějším americkém prezidentovi je skutečně možno při pozorném pohledu spatřit některé výrazné paralely. Jeden i druhý apelují na silnou nacionalistickou notu, oba dva si za cíl dali zachránit a pročistit svět od domnělého zla. Oba dva potřebují v letech příprav k světovému úderu své spojence, které později odkopnou jak plechovku. Oba dva minimálně jednoho takového velkého spojence a "vysvětlovače" našli. Americký přítel největší, Velká Británie, již nyní čelí obrovskému tlaku z řad intelektuálů: "Mr. Blair, stop lick him ass!", volají na svého ministerského předsedu v narážkách na jeho názorovou suverenitu a oponenturu americkému prezidentovi. Hitler i Bush vyvolávají svým brilantním řečnickým uměním frenetický potlesk davů. Oba dva silně spoléhají na své nejužší štáby, kterým často přenechávají řešení rozhodujících otázek. Jak fuhrer, tak současná vláda USA mají svá "ministerstva" propagandy. Co více, mediální mašinérie USA přirovnává proslovy G. Bushe II., člověka, který se spoléhá na taháky s krátkým seznamem antonym typu "dobrý člověk" a "konatel zla", k projevům Roosevelta a Lincolna. Tiskový mluvčí Bílého domu dokonce vybídl Američany, aby si dávali pozor na to, co říkají a dělají v reakci na satirický humor televizních komiků. Stát podporuje zakládání občanských spolků, v jejichž rámci mají usedlíci mimo jiné zakládat vlastní rady, nahlašovat podezřelou činnost a shromažďovat informace a upevňovat tak podporu vlády mezi prostým lidem. Podobnost s Henleinovci čistě náhodná. Oba dva zneužili ideály Olympijských her k ostře pronacionalistickým proslovům, Bush dokonce věnoval kamenný pohled výpravě iránských sportovců, kteří mají tu smůlu, že spadají do "osy zla".

 


Berlín, 1936, Salt Lake City 2002: Hitler i Bush zneužily olympijské myšlenky k demonstraci síly a nacionalismu



TICHÁ PODPORA VATIKÁNU?

Stejně jako v dobách 2. světové války Hitler, i dnes se G.W. Bush velmi hlásí k svaté římské stolici. Téma nečinnosti Vatikánu tváři v tvář vyhlazování Židů se přitom otevřelo až po smrti Pia XII. (v roce 1958). Vyšla celá řada publikací, v níž se jednotliví historici z Evropy i USA (např. Saul Friedlander, Carlo Falconi, Guenter Lewy a v poslední době John Cornwall) shodli na lhostejnosti papežských kruhů vůči masakrům spáchaným za války na židovském národě. Tato díla ale většinou neodkazovala na dosud tajné vatikánské archívy. Teprve později je dal papež Pavel VI. odtajnit a čtyři jezuitští kněží vydali v letech 1965 - 1981 jedenáct knižních svazků shrnujících postoje papežského státu k válečným událostem. Podle závěru souhrnu těchto knih od Perra Bleta Pius XII. a druhá světová válka ve světle vatikánských archivů pracovala vatikánská diplomacie sice tajně, ale účinně. (sic !) Neutralita Vatikánu a zdrženlivost ve veřejných projevech proti nacismu prý dávala podle Bleta možnost k aktivnímu zásahu ve prospěch pronásledovaných. I kdyby tomu tak nakrásně bylo, znamenalo by to (pokolikáté už ?) totální odklon Vatikánu od učení Ježíše Krista i v otázkách natolik zásadních, jako jsou válečné či dokonce vyhlazovací výpravy.

Co k útoku na Afghánistán říkal současný papež, Jan Pavel II.? Sdělil Georgi Bushovi: "Máte právo zaútočit na viníky, ale umírněně. Nevinní nesmějí trpět." Že v stále ještě probíhajícím afghánském konfliktu zahynulo více civilních obětí než v den teroristických útoků na USA už zřejmě vatikánským zvědům jaksi uniklo, protože to nepokládali za nutné komentovat. Papežův mluvčí Joaquin Navarro-Valls pouze osvětlil, jak to vlastně hlava církve myslela: "Je jasné, že jestliže někdo společnosti obrovským způsobem uškodil a hrozí nebezpečí, zůstane-li na svobodě, že to udělá znovu, máte právo použít pro společnost, jíž stojíte v čele, princip sebeobrany, přestože k tomu zvolíte agresivní prostředky." Navarro-Valls uvedl, že papež chápe, že při obraně národa je někdy nebezpečnější sedět v nečinnosti a neudělat nic. "Někdy je moudřejší jednat a nebýt pasivní. V tomto smyslu není papež pacifistou, protože si člověk musí uvědomit, že se jménem míru mnohdy koná strašlivá nespravedlnost. Někdy znamená sebeobrana, že to může vést k něčí smrti. Lidé, kteří vykonali strašlivý zločin, musí buď být umístěni do situace, kde už ho nebudou moci opakovat, tím, že budou uvězněni, anebo platí princip sebeobrany se všemi svými důsledky."Mír musí někdy ustoupit sebeobraně, řekl papežův mluvčí a pokračoval: "V křesťanské etice je mír velmi významnou hodnotou, ale společné dobro, morální i hmotné, stojí někdy nad mírem."

Avšak pro mnohé katolíky, kteří vědí, jak často papež odmítá krveprolévání, je jeho opatrné schvalování vojenské akce velkým překvapením. Papež ví velmi dobře, že "chirurgické zákroky", tj. bombardování Iráku, usmrtily mnoho žen a dětí a že se prakticky totéž, jak již dnes můžeme říci, opět přihodilo v Afghánistánu. V katolické církvi - obdobně jako ve většině vlád a společností - zuří neshody ohledně toho, jak by se mělo správně reagovat na teroristickou hrozbu. Někteří levicově naladění kněží v Itálii s papežem otevřeně nesouhlasí a účastnili se demonstrací před americkým velvyslanectvím, kde se ještě před útoky modlili za to, aby Američané nepodnikli odvetný vojenský útok. Marně. Naproti tomu někteří američtí biskupové v podstatě požehnali americké vojenské odvetě. A mnozí další ve vatikánské hierarchii souhlasili a souhlasí.


Eugenio Pacelli (později papež Pius XII.) kdysi obdařil nacistický režim mezinárodní legitimitou...



NEPŘÍTELE NIKDY NEHLEDÁ DLOUHO

"Chci ho živého či mrtvého!", soptil Bush o bin Ládinovi ještě před několika týdny: "Opravdu mě vůbec nezajímá, vím, že je na útěku", říká nyní. Hlavní nepřítel je nyní Sadám Husajn. "V čele Iráku stojí člověk, který je ochoten zabíjet vlastní lidi chemickými zbraněmi. Člověk, který k sobě nevpustí zbrojní inspektory. Člověk, který určitě něco skrývá." Spojené státy již přijaly rozhodnutí zaútočit na Irák. Že to neprojde ani zdaleka tak hladce jako s Afghánistánem, začíná být více než jasné. Who´s gonna be the next, please?

USA novými a novými varováními o hrozbě dalších útoků udržují své obyvatelstvo v permanentním strachu, válečně naladěné. Přes 80 % obyvatel Spojených států žádá tvrdé potrestání viníků. Těch viníků, na které vláda USA momentálně ukáže. "Věřte nám, budeme nemilosrdní, ale spravedliví," slibují volení zástupci amerického pracujícího lidu. Ne všichni. Těch, co slibují, je naprostá menšina. Naprostá většina kývá a tleská v naprosté důvěře v demokracii a v dobré a poctivé úmysly svých politiků i médií, jejich domnělých hlídacích psů. Ale ne všichni stádovitě pokyvují:

"My jsme neschválili útok na Irák.

My jsme neschválili útok na Irán.

My jsme neschválili útok na severní Koreu.

My jsme neschválili bombardování civilistů v Afghánistánu.

My jsme neschválili vylhávání se z Ženevské konvence.

My jsme neschválili věčné zadržování zajatců v Guantanamo Bay.

My jsme neschválili vojenské tribunály, obcházející právní řády a zvykové právo.
My jsme neschválili zmrtvýchvstání COINTELPRA.
My jsme neschválili vraždění našich vojáků

My jsme neschválili zrušení Listiny lidských práv.
My jsme neschválili revokaci Ústavy.

My jsme neschválili vydání osobních identifikačních karet.

My jsme neschválili, aby nás oko Velkého bratra sledovalo skrze kamery našich měst.
My jsme neschválili, aby krev nevinných lidí z 11. září byla spojena s krví nevinných vesničanů v Afghánistánu.

My jsme neschválili, aby vláda mohla spustit válku kdekoliv, kdykoliv a jakkoliv se jí zlíbí.

My jsme neschválili válku bez konce.

My jsme neschválili permanentní válečnou ekonomiku." Dennis Kucinich, kongresman za Demokratickou stranu z Clevelandu, stát Ohio.

"Myslím, že tato válka se spíše než konfliktu ve Vietnamu podobá druhé světové válce. Bojujeme za svobodu," řekl Bush. Opravdu?

"Nedovolím zemi, jako je Irák, aby ohrožovala naši budoucnost vyvíjením zbraní hromadného ničení." Tak pravil George W. Bush.

USA "nedovolily" již jednou. Vraťme se o 7 let nazpět: Jeden z nejslavnějších amerických televizních reportérů Lesley Stahl se v roce 1995 zeptal v pořadu 60 minutes Madelaine Albrightové na americké sankce vůči Iráku: "Slyšeli jsme, že zemřelo půl milionu dětí. To je více obětí než v Hirošimě. Je to přijatelná cena?" Původně Marie Korbelová, nyní Madeleine Albrightová, odpověděla: "Myslím, že je to velmi těžké rozhodnutí, ale domníváme se, že ta cena za to stojí." Tato poznámka se však v žádném z amerických masmédií neobjevila... Prohlášení Albrightové, tiše potvrzující, že cíle americké politiky stojí za smrt půl milionu arabských dětí, bylo zato citováno velkou částí arabského tisku. Bylo také citováno jako alternativní komentář po útoku 11. září.

"Každý měsíc umírá kvůli embargu 5 000 iráckých dětí, což je 167 denně. Každý den ztratí 167 matek a otců to, co mají na světě nejdražšího, své děti. Musí se zrušit hospodářské sankce proti Iráku." To říká Hans von Sponeck, který po studiu na nejlepších amerických univerzitách udělal závratnou kariéru v OSN. A právě tento úctyhodný muž způsobil ve Washingtonu na počátku roku 2000 rozruch svým odstoupením z místa koordinátora humanitární pomoci OSN v Iráku na protest proti embargu, které bylo na tuto zemi uvaleno.

SVĚT MLČKY PŘIHLÍŽÍ

Já se ptám, zda je naší povinností podvolit se a dovolit nejvyspělejší zemi na světě, aby vyvíjením zbraní hromadného ničení, zejména však jejich hrozícím použitím, ohrozila budoucnost Země? Spojené státy pod hrozbou domnělého ohrožení své země začínají ohrožovat budoucnost naší Země. Není právě toto nacionalismus nejhrubšího zrna?

"Přestaňme harašit zbraněmi a začněme jednat," říká Dalajláma, který si nakonec vždy s úsměvem za bzučení kamer a cvakání blesků se světovými vůdci rád potřese rukou. "Vaše řeč budiž ANO, ANO, NE, NE," pravil Ježíš. "Dejte císařovi, co je císařovo," říkají mi často známí jako varování, abych přestal komentovat na tomto servru politické dění, které beztak nikterak neovlivním a které se stejně vyvíjí tak, jak se vyvíjet má. Nemyslím. Těch cest je vždy mnoho, byť vedou do jednoho cíle. Ale lidstvo JE - a zejmě úmyslně - BRZDĚNO ve svém vývoji. Řečeno slovy populární moderátorky TV NOVA:"Kdo to ostatním kazí, kdo je tady nejslabší?" Není nejslabší čistě náhodou ten nejsilnější? Politiku dnes dělá zlomeček lidí, až na naprosté výjimky egoistů s touhou po moci a majetku, touhou ovládat. Všichni ostatní, tzv. "voliči", již stačili usnout, nechali se odradit a znechutit výkonem věcí veřejných, který se však proměnil ve výkon věcí veřejných ve prospěch několika "vyvolených", resp. "nejslabších".

"Zkusíme se podívat na horoskop Spojených států, a pak na jeho pozadí prozkoumáme horoskopy Bushe a Al Gora. Který z nich ve světle astrologie se více hodí do prezidentského křesla? S plnou určitostí George Bush jr.. Svědčí o tom třeba jen to, že Slunce v horoskopu USA stojí přesně v tom samém místě! Můžeme tedy říci, že Bush je skvěle synchronizován s kosmickou matricí Spojených států," věštil několik měsíců před prezidentskými volbami v USA známý polský astrolog Piotr Piotrowki. Je vše tedy tak, jak má být? Řítí se svět do záhuby zcela plánovaně, předvídatelně a zaslouženě? Dostane se prorokům většího sluchu, ovšem ve chvíli, kdy již bude nenávratně pozdě? JE POZDĚ, říkají mnozí z nich. Lidé dostanou to, co chtěli a chtějí čím dál více...

Američané už dlouho nebyli svědky tak bouřlivého "honu na čarodějnice" a tolika obvinění z vlastizrady. Na orwellovských obrazovkách, provozovaných třemi obřími celonárodními televizními kanály, se přitom neobjevila ani zmínka o úzkých kontaktech amerických ropných společností s Talibánem a o skutečnosti, že tyto firmy platily tomuto režimu v hotovosti výměnou za kýžené ropovody a plynovody vedoucí přes afghánské území. To vše se navíc dělo s aktivní podporou ze strany Bushovy i Clintonovy administrativy. Svým prohlášením "jste s námi, nebo proti nám" dal SUPERstát jasný signál svým dávným spojencům, že si vyhrazuje právo nastolit Nový světový řád. A že se nebude rozpakovat použít všech prostředků, aby se mu to skutečně povedlo. Neměli-li by Američané Bushe, museli by si ho zřejmě vymyslet....

Je mi líto, že lidé nevidí. Kdo má oči k vidění, nechť vidí! Kdo má uši k slyšení, nechť slyší! HISTORIE SE BUDE OPAKOVAT. Opravdu ???

Použité prameny:
ČTK, Reuters

Respekt č. 11: Kříž ve stínu kříže

časopis Redhot: Konec demokracie v Americe

Britské listy: Jak se na možnost americké vojenské pomsty dívá papež Jan Pavel II.

nahoru