Očkování jako kriminální čin?

Převzato z www.ohz.cz

"Jsem matkou dvou dětí", píše nám paní R.C. z Německa: "Starší chlapec je zdravý. Mladší je moje dcera Angelina, o které bych chtěla vyprávět. Angelina se narodila 8. ledna 1998 císařským řezem. I když přišla na svět v 38. týdnu, vyvíjela se dobře a byla zdravá. Všechno šlo dobře, až do prvního očkování."

Angelina, květina v prachu

V 6,5 měsíci byla Angelina silnými dávkami poprvé očkována: proti tetanu, záškrtu, černému kašli, zápalu mozkových blan a poliomyelitidě: Všechno najednou a jedinou očkovací látkou. První reakcí byl spánek: Začala spávat 16 hodin denně, zatímco předtím spávala 8-9 hodin, jako každé jiné dítě. Týden po očkování začala dělat nekontrolované pohyby: Velmi vážný příznak, který mohl ukazovat na poškození mozku, avšak po nějakém čase tyto pohyby zmizely. Přesto byli lékaři před druhým očkováním o těchto událostech informováni; to jim ale nezabránilo, aby provedli obnovující očkování, když bylo Angelině 8 měsíců.

Druhá očkovací látka byla identická s tou první, kromě viru poliomyelitidy, který chyběl. Opakování poliomyelitidy bylo provedeno později. Angelina byla stále více apatická a začala spávat 22 hodin denně. Třináctý den po druhém očkování dostala první epileptický záchvat, který trval 20 minut. Na konci už neměla sílu napřímit se. Rodiče ji odvezli do nemocnice, avšak lékaři to nepochopili, nebo to nechtěli pochopit: Poslali dítě bez uspokojivého vysvětlení domů.

O deset dní později došlo k druhému epileptickému záchvatu; znovu vzali Angelinu do nemocnice, kde si ji nechali 3 týdny; během této doby měla dalších devět záchvatů.

Ustaraní rodiče se tázali lékařů, jestli by toto všechno mohlo být následkem očkování, lékaři však říkali "ne": Očkování s tím nemá vůbec nic co dělat; Naopak, musí se provést druhé opakování! Co mohou rodiče v takové situaci dělat? Člověk věří lékařům, kteří by měli vědět, jak se věci mají... Tak došlo k třetímu očkování (druhé opakování). Angelině je 10 měsíců a jsou ji naočkovány chorobné zárodky pěti nemocí, stejně jako poprvé. I když lékař, který prováděl toto třetí očkování, věděl zcela přesně o všech těch příhodách, provedl očkování do kyčle, kterým, vedle ostatního, naočkoval variantu očkovací látky proti černému kašli, aby tak učinil imunizaci "úplnou"!

Po třetím očkování se Angelina přestala smát, byla naprosto apatická, přestala mluvit a visela unaveně a ospale ve své dětské židli; bez jakéhokoliv zájmu o své okolí. Ve 13 měsících už nemohla chodit, a dnes, ve věku téměř tří let, její strastiplná cesta pokračuje. 23. listopadu 1998, dva týdny po třetím očkování, napsali dva lékaři dětské kliniky v Neukirchenu (D) dopis domácímu lékaři Angeliny, ve kterém chtěli klinickou situaci děvčátka připsat "genetickým" okolnostem, domnělé chorobě, kterou prý malá zdědila po své babičce a strýci z matčiny strany (tito trpěli epileptickými záchvaty), aniž by se samozřejmě také zmínili o tom, že epilepsie, němota a poškození mozku jsou nejčastějšími poškozeními po očkování. Diagnóza, vyjádřená v tomtéž dopise, mluvila o epilepsii, léčené fenobarbitalem, o zánětu uší a Ggastroenteritidě.

V dalším dopise, datovaném 14. prosincem 1998, lékaři diagnostikovali epilepsii a záchvaty mozkových křečí po třetím očkování, vše léčeno diazepamem (který, jak každý ví, je silným psychofarmakem) a chlorhydrátovými čípky. Léčba pak přešla k valproatu, jak vyplynulo z pozdějšího dopisu z 29. března 1999. Avšak valproat má negativní vedlejší účinky na játra; pro odstranění vedlejších účinku byl Angelině podáván další medikament, carnitin. (dopis nemocničního lékaře, adresován stejnému lékaři, datován 28.5.1999).

Vedle epileptických záchvatů měla Angelina dále horečné křeče. V lednu tohoto roku mluvili lékaři v jednom z mnoha dopisů o léčbě valproatem a luminalem. Ta začala 22.9.1999 a byla další den co do množství redukována (možná i příliš rychle), protože v analýzách byla zjištěna trombopenie. Velmi nebezpečný výsledek, který mohl každý lékař očekávat. Ve skutečnosti způsobují léky proti epilepsii poškození na složení krve, mezi nimi i trombopenii, která je charakterizována abnormálním zmenšením počtu krevních destiček v krvi. Pokud počet destiček klesne pod limit mezi 40 000 a 50 000 na mm3, může dojít ke spontánním krvácením. Podle jednoho dopisu z 11.1.2000 klesl u Angeliny počet krevních destiček na 30 000, který po redukci léčby stoupl na 153 000.

Další poškození způsobená léky proti epilepsii jsou třesení se, nekoordinované pohyby, nadměrný vývoj jazykového svalu, rachitismus, slabozrakost, zástavy dýchání s poruchami krevního oběhu, nevolnost, zvracení, arytmie atd., stejně jako ochabnutí zraku, nystagmus a bolesti břicha. Nystagmus je neovladatelné chvění očních bulv, které se pohybují horizontálně, vertikálně nebo krouživě, aniž by tomu pacient mohl zabránit. Angelina měla také fáze nystagmu od jedné do dvou minut (dopis z 18. dubna 2000) a, jak bylo výše zmíněno, na začátku léčby trpěla gastroenteritidou.

Tentýž dopis z 18. dubna, jako ostatní z nějaké uznávané nemocnice adresovaný domácímu lékaři a radící stran léčby, navíc mluvil o nějaké nové léčbě, která začala na jaro 2000 a o podávání dormica, atropinu a ketanestu, které měly "stabilizovat děvčátkův stav srdce a dýchání (který zjevně trpěl dřívějšími léky)", avšak její všeobecný stav jasně nezlepšily, protože Angelina byla v návaznosti na další záchvaty cyanotická a vykazovala další příznaky nystagmu. Proto byla léčena diazepamem a carnitinem s tím výsledkem, že Angelina zůstávala s fixním pohledem bez výrazu, trýzněna svěděním a třesotem. Byl jí podáván fenobarbital!

Zde stojíme nejen před poškozením způsobeným očkováním, ale i tváří v tvář nezodpovědným léčbám, které stav dítěte ještě zhoršily. Nejprve musíme říci, že dnes už je očkování proti tetanu, záškrtu a poliomyelitidě naprosto směšné. Ve skutečnosti záškrt a poliomyelitida z našich zemí prakticky vymizely (počítaje Švýcarsko a Německo), zatímco pravděpodobnost, že onemocníte tetanem, je extrémně malá. Zůstává černý kašel a zánět mozkových blan, které jsou stále ještě rozšířené, avšak první je normální dětskou infekcí, není nebezpečný a napomáhá, jak potvrzují mnozí lékaři, růstu, zatímco druhou někdy vyvolává právě očkování!

Spojit pět očkovacích látek, jak tomu bylo v případě Angeliny, je stejné jako zavést do těla několikaměsíčního dítěte zárodky pěti nemocí. Tím se rozpoutává silný fyziologický nápor, který staví obranné síly organismu před těžkou zkoušku. Obranné síly, které v několikaměsíčních dětech nejsou ještě plně stabilní a účinné. To je chování, které odpůrci očkování označují za kriminální, za které nejsou zastánci očkování voláni k zodpovědnosti. Tito se obohacují - pod záminkou prevence - a prodávají miliony očkovacích dávek. Navíc existují lékaři, kteří pasívně následují předpisy, předkládané systémem, aniž by vůbec přemýšleli, co dělají. A to nejen v oblasti očkování, ale i a to především s ohledem na určité medikamentózní léčby.

V průběhu své nemoci byla Angelina podrobena neuvěřitelnému počtu elektroencefalogramů (EEG), aby se zjistila eventuální poškození, která utrpěla. Nálezy těchto EEG, v časovém rozmezí mezi 29.9.1998 a 28.2.2000 (celkem 18 EEG, což by těžce postihlo i dospělého), mluví o epilepsii, poruchách spánku a poškození očí, atd.

V říjnu 1998 provedla "Laboratoř C Clotten" (laboratorní medicína společné praxe) ve Freiburgu v Breisgau (D) analýzy, aby zjistili, jestli byla Angelina po prvním opakování (dvě provedená očkování) imunní proti těm pěti chorobám, před kterými ji očkováním chtěli chránit. Vedle poliomyelitidy, jejíž imunita byla zjištěna, se ukázaly ostatní čtyři nemoci být bez očekávaného krytí očkováním. (to je další důkaz pro okolnost, že imunita, vyvolaná očkovací látkou, je velmi sporná a často utopická). Co však přinutí zbystřit sluch, je několik vět, které stojí napsány na listu výsledků analýzy a které se týkají tetanu a černého kašle.

"Žádná imunita vůči tetanu", zjišťuje analytik a pokračuje: "Vždy podle očkovací anamnézy doporučeno úplná základní imunizace proti tetanu nebo obnovující očkování." Podobné zaznívá i vzhledem k záškrtu: "Žádná imunita vůči záškrtu; vždy podle očkovací anamnézy indikována základní imunizace nebo obnovující očkování." V tu dobu už měla Angelina v návaznosti na očkování epileptické záchvaty a další poškození. Přesto doporučila jedna oficiální laboratoř další obnovující očkování (které bylo provedeno 10. listopadu 1998 pěti spojenými očkovacími látkami), se zřejmými výsledky: němota, horečnaté křeče, epilepsie, apatie, neschopnost chodit atd.

Lékaři, kteří Angelinu očkovali potřetí, a tohoto dalšího očkování se zastávali, věděli zcela přesně o poškozeních, která nastala po prvním a po druhém očkování. Člověk se musí ptát, jak dlouho lze ještě tolerovat tento druh kriminality, a kolik obětí si musí tato pseudomedicína, která se spoléhá na pokusy na zvířatech, ještě vyžádat.

Zdroj: medicínsko-informační revue ORIZZONTI
Překlad: Zuzka Salčáková

nahoru



Zpátky na Novinky