Pár prvních nápadů nad záplavami


Ivan O. Štampach
Převzato z: www.stampach.cz

  Svěřím se Vám se zvláštním pocitem. V souvislosti se současnými záplavami cítím vedle určitého vnitřního zmatku a soucitu s postiženými i cosi jako hrdost na naši civilizaci. Vím, že to zní neuvěřitelně. Ale je opravdu impozantní, jak zafungoval integrovaný záchranný systém. Racionální, dobře seřazené kroky. Napřed životy a zdraví lidí, pak teprve majetek. Rozsáhlé informování veřejnosti. Minimum autoritativních zákroků. Mám z toho opravdu dobrý pocit. Pochopitelně, že za pár dní se bude víc psát a mluvit o různých selháních. Předpokládám, že nějaká byla.

 Možná někdo překážel, někdo raboval, možná se bude spekulovat s prostředky určenými na pomoc potřebným, možná bude opozice hledat hnidy na postupu vlády a odmítat uvolnit prostředky z rozpočtu. Ale síla naší civilizace se prokázala na tom, že bylo minimum obětí na životech, že nepropukla panika nebo rozsáhlá nákupní horečka, že se projevila (aspoň dočasná) vlna solidarity. Chci tím říct, že pokládám západní civilizaci za bezchybnou? Kdo mne zná, ví, že ne.

  Kritizuji nemorální koncentraci moci a bohatství, uzavřenost před zbytkem světa a aroganci. A kritiku si zaslouží také nedostatečná citlivost vůči přírodě a jejím potřebám. Možná, ľe jsme teď perfektní záchrannou akcí jen napravovali to, co jsme perfektní technikou přivolali. Nikdo dnes přesně neví, jde-li o pravidelný přírodní úkaz, nebo o projev skleníkového efektu (vyvolaného vypouštěním spalin do ovzduší), nebo o kombinaci obojího.

 Měli bychom se ale určitě pokusit s přírodou spíše přátelsky soužít, než ji bezohledně vykořisťovat. Matka Země má své meze trpělivosti a občas nám dá najevo, že to přeháníme. Ale k síle naší civilizace patří i to, že si to dokážeme uvědomit a reagovat na to. Že je to civilizace reformovatelná.

nahoru