Metody potratů a návrh na zrušení zákona schvalujícího potraty

Převzato z www.prolife.cz

METODY UMĚLÝCH POTRATŮ V ČR

Miniinterrupce
Miniinterrupce (vakuumaspirace a kyretáž) se provádí do 8. týdne těhotenství. Původně se prováděla pouze vakuumaspirace, ale protože nenarozené dítě v děloze zákrok někdy přežilo a hlavně v děloze zůstávaly zbytky dítěte, provádí se následně ještě kyretáž. Přes roztažené děložní hrdlo se do dělohy vsune plastická trubička s ostrým hrotem. Je připojena na silnou vývěvu, podobnou vysavači, ale s 29krát silnějším účinkem. Vývěva roztrhá dítě na kousky a vysaje jej do nádoby. Poté se do dělohy vsune kyreta (ocelový nůž zakulaceného tvaru), aby se vyškrábla placenta a zbytky dítěte.

Kyretáž nebo vakuumexhausce
Do 12. týdne těhotenství se potrat provádí tzv. evakuací děložní dutiny kyretou po roztažení děložního hrdla nebo vakuumexhauscí – tzv. odsátí děložního obsahu.

Roztažení a vyprázdnění
V době, kdy se potrat provádí tzv. evakuací děložní dutiny kyretou a tzv. potratovými kleštěmi - do 16. týdne těhotenství - je nenarozené dítě již moc velké na to, aby prošlo děložním hrdlem. Do dělohy se vsunou kleště, chytne se noha nebo jiná část těla a kroutivými pohyby trhají části těla dítěte. Páteř musí být přelomena a lebka rozdrcena, aby mohly být z dělohy odstraněny. To, že lékař zákrok provedl správně, pozná podle škrábavého zvuku stěny děložní.

Redukce po léčbě neplodnosti
Tato metoda se používá kolem 16. týdne při redukci počtu nenarozených dětí v děloze zejména po umělém oplodnění. Přes břicho matky je za pomocí ultrazvuku do plodového vaku zavedena dlouhá jehla a do srdcí vybraných dětí je vstříknut silný koncentrovaný solný roztok (chlorid draselný). Dojde k zástavě srdce a dítě umírá (vysoké nebezpečí spontánního potratu zbylých nenarozených dětí).

Prostaglandiny
Po 12. týdnu, zejména ale po 16. týdnu se podávají prostaglandiny nebo jiné léky vyvolávající velmi silné děložní stahy, které vypuzují vyvíjející se nenarozené dítě. Kontrakce jsou mnohem silnější než normální přirozené porodní stahy, takže dítě je jimi zabito - v některých případech dojde i k utržení hlavy. Při této metodě se někdy používá i chlorid draselný, který je nenarozenému dítěti vstříknut do srdce.

Císařský řez
Hysterotomie se používá v pokročilém stádiu těhotenství až do porodu. Děloha je chirurgicky otevřena v oblasti břišní stěny podobně jako u porodu císařským řezem. Pupeční šňůra je přeříznuta, když je nenarozené dítě ještě v děloze, čímž se přeruší zásobování kyslíkem a dítě se udusí. Někdy je dítě vyjmuto ještě živé a v tom případě je ponecháno bez pomoci, dokud nenastane smrt nedostatkem péče.

Potrat částečným porodem

Tato metoda zabíjí děti staré 20. týdnů (4 1/2 měsíce těhotenství) a více. Po třech dnech příprav potratář pomocí ultrazvuku zjistí polohu nohou a chodidel dítěte. Pomocí velkých kleští uchopí jednu nohu, silně zatáhne, aby přiměl dítě k tomu, aby se obrátilo nohama dolů. Dále táhne nohu děťátka skrze porodní cesty. Poté je dítě porozeno koncem pánevním za pomoci potratářových rukou - druhá noha, a pak tělo, ramena a ruce. Hlavička dítěte "obvykle" zůstane v děloze. Následuje poslední krok, "lebeční dekomprese plodu". Zavřenýma tupýma nůžkama potratář udělá díru do zátylku vysaje mozkovou tkáň, což způsobí smrt dítěte. Až do tohoto okamžiku dítě žilo a vše vnímalo. Lebka klesne a mrtvé dítě je vyjmuto.

DOPLŇUJÍCÍ INFORMACE

Podle platného zákona č. 66/1986 Sb. může žena požádat o provedení potratu bez omezení do 12. týdne těhotenství. Do 24. týdne těhotenství je možné provést potrat z genetických důvodů. Je-li ohrožen život matky nebo je prokázáno těžké poškození nenarozeného dítěte nebo nenarozené dítě je neschopno života, je povoleno potrat provést během celých devíti měsíců těhotenství.

Za potrat se mj. považuje porozené dítě, které projevuje alespoň jednu ze známek života a má porodní hmotnost nižší než 500g, ale nepřežije 24 hodin po porodu.
Podle ČSÚ bylo od roku 1960 v ČR uměle potraceno 2,932,011 nenarozených dětí.

====================================================================================

NÁVRH POSLANCŮ JIŘÍHO KARASE, JANA KASALA, PETRA PLEVY A DALŠÍCH

na vydání zákona, kterým se zrušuje zákon České národní rady č. 66/1986 Sb., o umělém přerušení těhotenství, a vyhláška ministerstva zdravotnictví ČSR č. 75/1986 Sb., ve znění vyhlášky č. 467/1992 Sb., a kterým se mění zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon v platném znění.

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Čl. I.
Zákon České národní rady č. 66/1986 Sb., o umělém přerušení těhotenství, se zrušuje.

Čl. II.
Vyhláška ministerstva zdravotnictví ČSR č. 75/1986 Sb., ve znění vyhlášky č. 467/1992 Sb., se zrušuje.

Čl. III.
Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, se mění takto:

  1. § 89 odst. 7 písm. g) zní:
    "g) usmrcení počatého, ale dosud nenarozeného dítěte,"
  2. Nadpis nad § 227 zní:
    "Usmrcení počatého, ale dosud nenarozeného dítěte,"
  3. § 227 odst. 1 zní:
    "(1) Kdo těhotné ženě pomáhá nebo ji svede k tomu, aby
    1. usmrtila své počaté, ale dosud nenarozené dítě, nebo
    2. jiného požádala nebo jinému dovolila, aby bylo usmrceno její počaté, ale dosud nenarozené dítě,
    bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok."
  4. § 228 odst. 1 zní:
    "(1) Kdo se souhlasem těhotné ženy usmrtí její počaté, ale dosud nenarozené dítě, bude potrestán odnětím svobody až na pět let nebo zákazem činnosti."
  5. § 228 odst. 3 zní:
    "(3) Stejně jako v odstavci 2 bude potrestán, kdo bez souhlasu těhotné ženy usmrtí její počaté, ale dosud nenarozené dítě."
  6. § 229 zní:
    "(1) Těhotná žena, která své počaté, ale dosud nenarozené dítě sama usmrtí nebo jiného o to požádá nebo mu to dovolí, není pro takový čin trestná, a to ani podle ustanovení o návodci a pomocníkovi.
    (2) Nejde o trestný čin podle §227 a §228, pokud k úmrtí počatého, ale dosud nenarozeného dítěte dojde v přímé souvislosti s lékařským zákrokem směřujícím k záchraně života matky a nebylo-li možné při vynaložení veškerého možného úsilí úmrtí počatého, ale dosud nenarozeného dítěte v daném případě předejít
    (3) Pokud dojde k trestnému činu podle §§ 227 a 228 kvůli tomu, že k početí dítěte došlo na základě prokázaného znásilnění (§ 241), soud od potrestání upustí (§ 24)."
Čl. IV.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.

Jiří Karas v.r.
Petr Pleva v.r.
Michaela Šojdrová v.r.
Ludvík Hovorka v.r.
Tomáš Kvapil v.r.
Jan Kasal v.r.
Josef Vícha v.r.
Jan Škopík v.r.
Jan Grůza v.r.

Důvodová zpráva
Obecná část

Úvod
Základní lidské právo - právo na život - je předpokladem všech ostatních lidských práv a svobod. Každá počatá lidská bytost má právo na život. Toto právo má být chráněno zákonem od okamžiku početí po přirozenou smrt.

Ústava České republiky v Listině základních práv a svobod (čl. 6, 7), jež je její integrální součástí, deklaruje právo každého člověka na život a ochranu lidského života již před narozením. Tato ustanovení našeho právního řádu jsou v plném souladu s dalšími standardy lidských práv, obsaženými ve Všeobecné deklaraci lidských práv Organizace spojených národů, Deklaraci práv dítěte, Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a svobod, jakož i Úmluvě o právech dítěte přijaté 20. listopadu 1989 a ratifikované Českou republikou.

Právo počatého dítěte narodit se zohledňuje už preambule Deklarace práv dítěte a Úmluva o právech dítěte, přijatých Valným shromážděním OSN, ve znění "dítě z důvodu své fyzické a duševní nezralosti potřebuje osobní záruky a péči, včetně přiměřené právní ochrany, před i po narození". Vyspělá legislativa vždy ctila a ctí základní zásadu právního řádu civilizované společnosti, že zvýšenou ochranu práva je zapotřebí poskytnout především slabším a zranitelnějším, v tomto případě tedy počatému dítěti (nasciturovi) a jeho matce.

Vzhledem ke stále citlivějšímu vnímání nutnosti ochrany menšin a zranitelných skupin společnosti je nezbytné, aby se český stát plně přihlásil k nejvlastnější lidské povinnosti - k zajištění ochrany života lidského jedince - a to již před narozením.

Dosavadní stav a nová právní úprava
Dosud platný zákon č. 66/1986 Sb., o umělém přerušení těhotenství (UPT), a vyhláška Ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky č. 75/1986 Sb. jsou v přímém rozporu jak s Ústavou ČR, jmenovitě Listinou základních práv a svobod, tak také s mezinárodně přijatými právními normami vyšší právní moci.

Platná právní úprava, která umožňuje umělý potrat do dvanáctého týdne těhotenství zásadně bez omezení, porušuje první a základní lidské právo - právo na život, neboť usmrcením lidské bytosti diskriminuje nejslabší jedince lidské společnosti, a to nehumánním způsobem .

Platná právní úprava nijak nereflektuje současné vědecké poznání týkající se počátku života lidského jedince, které počátek života jednoznačně staví do okamžiku splynutí jader mužské a ženské pohlavní buňky, tedy do okamžiku početí.

Podle vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 75/1986 Sb., v ú. z., lze po uplynutí dvanáctého týdne těhotenství usmrtit počaté dítě také z důvodu "ohrožení zdravého vývoje plodu" nebo jestliže šlo o "geneticky vadný vývoj plodu", a to až do dvacátého čtvrtého týdne těhotenství. Nehledě na to, že tato vyhláška je protiprávní, neboť jde nad rámec zákona 66/1986 Sb., je navíc jednoznačně eugenická. Místo aby s přiměřenými prostředky byla počatému dítěti poskytnuta přiměřená zdravotnická péče, je i pouhé podezření na onemocnění či zdravotní postižení důvodem pro jeho legální usmrcení. Na matky, které své dítě nechtějí nechat usmrtit, ale chtějí se o ně starat, je často vyvíjen značný společenský tlak. Usmrcení počatého dítěte, u něhož je podezření na vrozenou vadu, je dnes společensky chápáno jako povinnost "odpovědné matky". Tento trend je po zkušenostech s různými eugenickými programy společensky nesmírně nebezpečný.

Důvody, které vedly k legalizaci umělých potratů za protiprávního totalitního režimu v naší zemi byly především sociální a politické. Umělé potraty jako první na světě legalizoval bolševický režim v sovětském Rusku, proslulý masovým porušováním lidských práv. Hluboké pohrdání lidským životem z doby protiprávního komunistického režimu mělo svůj důsledek i ve vztahu k počaté lidské bytosti, čehož je výrazem právě zákon č. 66/1986 Sb., o umělém přerušení těhotenství, a vyhláška Ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky č. 75/1986 Sb.

Dnes platný zákon o umělém přerušení těhotenství je často prezentován jako služba ženám. Je důležité připomenout, že praxe tomuto pojetí zcela neodpovídá. Ženy často podstupují potrat proti své vůli. Jsou k tomu ať přímo či nepřímo nuceny svým okolím.

Bezpráví na počatých dětech v České republice má za následek každoroční ztrátu několika desítek tisíc lidských životů. Jen za období po listopadu 1989 bylo podle totalitního potratového zákona násilně zbaveno života více než 743.000 dětí v různých prenatálních stádiích. Podle oficiální statistiky bylo za posledních pět let umělým potratem usmrceno 180.634 dětí. Ročně se tak zbavuje života průměrně 35.000 počatých dětí.

Narození dítěte je prvním lidským právem a je nemyslitelné, aby stát nejenže byl v otázce umělých potratů v pasivní pozici, ale usmrcování nasciturů ve státních zařízeních dokonce aktivně vykonával a větší část nákladů financoval ze zdravotního pojištění.

Zrušením zákona č. 66/1986 Sb. o umělém přerušení těhotenství, a vyhlášky Ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky č. 75/1986 Sb. se zamezí dosavadnímu legálnímu, avšak v podstatě neomezenému usmrcování bezmocných lidských bytostí a zároveň se tím realizuje účinná zákonná ochrana života počatých dětí. Přitom institut tzv. krajní nouze, definovaný především v § 14 trestního zákona (v případě ohrožení života ženy), zůstává jako výjimečný důvod umělého potratu touto novou právní úpravou nedotčen. Výjimečným důvodem umělého potratu je i prokázané znásilnění ženy.

Sociální a jiné dopady nové právní úpravy
Přestože jsou neustále medializovány ničím nepodložené obavy, že zabezpečení základního práva na život člověku od početí by mohlo vést k drastickému nárůstu kriminality a ohrožení zdraví matek čekajících dítě, neexistuje k tomuto závěru žádný hodnověrný důvod.
Z okolních států poskytla plnou ochranu člověku od početí Polská republika a její orgány v trestném řízení neregistrují v žádném případě výše zmiňované obavy. Z dotazu na ministra vnitra České republiky Stanislava Grosse navíc vyplývá, že ani tzv. "potratová turistika" směrem k nám prakticky neexistuje. Pokud nebudou k dispozici podložené argumenty, nelze k těmto obavám přistupovat jinak než k jako k úmyslně zkreslujícím fabulacím.

Zvláštní část

K článku I.
Vzhledem k výše uvedeným důvodům je nutné zákon č. 66/1986 Sb. pro rozpor s ústavním pořádkem a mezinárodním závazkem, podle Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, beze zbytku zrušit.

K čl. II.
Současně se zákonem č. 66/1986 Sb., o umělém přerušení těhotenství, je třeba zrušit i prováděcí vyhlášku Ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky č. 75/1986 Sb., v úplném znění.

K čl. III.

  • Dosavadní termíny "vyvolání potratu nebo usmrcení plodu" se vhledem k tomu, že se vždy jedná o lidský život, ač před narozením, a z důvodu sjednocení terminologie v českém právním řádu, mění na: "usmrcení počatého, ale dosud nenarozeného dítěte". Skutečnost, že dítě není dosud narozené, má význam pro odlišení trestných činů podle ust. § 227-228 trestního zákona a trestného činu vraždy, resp. vraždy novorozeného dítěte matkou, ve smyslu ust. § 219, 220 trestního zákona, neboť trestných činů podle ust. § 219, 220 je možné se dopustit až od začátku porodu. Tento přesnější termín přiléhavě vyjadřuje skutečnost, že se jedná o život člověka a byl součástí platného práva v naší zemi již od roku 1811 v ust. § 22 Obecného zákoníku občanského. Z toho důvodu se takto mění i název trestných činů uvedený v nadpisu ust. § 227, 228 a 229 trestního zákona a znění těchto ustanovení.
  • Namísto "své těhotenství sama uměle přerušila" se vkládá " sama usmrtila své počaté, ale dosud nenarozené dítě". Za počaté, ale dosud nenarozené dítě ženy se považuje dítě, které bylo počato přirozenou cestou i případy tzv. umělého oplození.
  • Ze shodných důvodů jako v bodech 1. - 3. se namísto "aby jí bylo uměle přerušeno těhotenství" vkládá: "aby bylo usmrceno její počaté, ale dosud nenarozené dítě". Část ustanovení: "jinak než způsobem přípustným podle zákonných předpisů o umělém přerušení těhotenství", se z důvodu zrušení zákona č. 66/1986 Sb. vypouští. Usmrcení počatého, ale dosud nenarozeného dítěte je z důvodů uvedených v obecné části nadále přípustné jen z krajního důvodu - speciálního případu krajní nouze - ohrožení života matky v přímé souvislosti s lékařským zákrokem směřujícím k záchraně jejího života, a jestliže není možné při vynaložení veškerého možného úsilí úmrtí počatého, ale dosud nenarozeného dítěte v daném případě předejít. Jakýkoliv jiný zákrok pouze za účelem usmrcení počatého, ale dosud nenarozeného dítěte (interrupce) je nedovoleným útokem proti lidskému životu a je nepřípustný.
  • Vedle změny dikce ust. § 228 odst. 1 na: "usmrtí její počaté, ale dosud nenarozené dítě" se přidává možnost uložit trest odnětí svobody pod 1 rok, a současně se nově umožňuje uložit samostatný trest zákazu činnosti, namísto trestu odnětí svobody, ve smyslu ust. § 49, 50 trestního zákona.
  • Z výše uvedených důvodů (bod 1.-3.) se mění i dikce ust. § 228 odst. 3.
  • Vedle změny dikce "své těhotenství sama uměle přeruší" na " která své počaté, ale dosud nenarozené dítě sama usmrtí" v novém odst. 1 zůstává zachována zásada, že těhotná žena, která své počaté, ale dosud nenarozené dítě usmrtí sama nebo jiného o to požádá nebo mu to dovolí, není pro takový čin trestná, a to ani podle ustanovení o návodci a pomocníkovi.
  • V novém odst. 2 ust. § 229 je stanovena beztrestnost jednání lékaře, který způsobil úmrtí počatého, ale dosud nenarozeného dítěte v přímé souvislosti s lékařským zákrokem z krajního důvodu záchrany života matky a nebylo-li možné při vynaložení veškerého možného úsilí úmrtí počatého, ale dosud nenarozeného dítěte v daném případě předejít. Jedná se o specielní případ krajní nouze ve smyslu ust. § 14 trestního zákona.
  • V novém odst. 3 ust. § 229 se používá upuštění od potrestání podle § 24, poněvadž početí po znásilnění znamená pro ženu vážné psychické trauma a může jí způsobit trvalé následky.

Závěr
Tento návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky a s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána. Realizace zákona si nevyžádá mimořádné výdaje ze státního rozpočtu.

Články na podobné téma:
JSOU POTRATY DEMOKRATICKÉHO NEBO TOTALITNÍHO PŮVODU?
ODPOVĚĎ NA DESET PROINTERRUPČNÍCH ARGUMENTŮ
Interrupce
Naděje narození brutálně zničena

nahoru


Zpátky na Novinky