Vatikán směřuje k vesmíru


Hledání otisků Božích prstů · Ambiciózní projekt katolické církve · Vstoupí Svatá stolice do veřejné arény?

Nejmenší stát světa Vatikán, sotva s tisícovkou obyvatel, je posledním zbytkem kdysi rozsáhlého papežského státu. Církevní dogmata a víra měly vždy nejpevnější zázemí zde. Vznik světa a člověka byl jednou provždy popsán v bibli a o principu stvoření se nepochybovalo. Ve Vatikánu se ale, jak se zdá, objevují náznaky "nového myšlení". Novinář listu Sunday Times Jonathan Leake odhalil, že papež požádal tým špičkových astronomů, aby se v kosmickém chaosu pokusili najít "otisky Božích prstů". Vatikán je prý účastníkem stavby jedné z nejvýkonnějších astronomických observatoří na Zemi, aby pomohl vyhledávání nových planet a hvězdných systémů, kde by se mohly objevit některé formy života. Miniaturní církevní stát investuje nejméně pět milionů liber do výkonného infračerveného teleskopu a optického systému. Tahle investice je označována za nejambicióznější astronomický projekt v historii katolické církve.

Jezuité získali od Svatého otce peníze poté, co ho přesvědčili, že papežská observatoř, založená v minulém století, se stala nevyhovující vzhledem k atmosférickému znečištění. Velmi intenzivně se rozvíjí i spolupráce mezi Vatikánskou observatoří nedaleko Říma a observatoří v Mount Graham v Arizoně.

Vatikánský projekt, jehož základní ideou je, že "vtělení Kristovo se týká veškeré lidské aktivity včetně astronomie", však pro křesťanství obsahuje určitá nebezpečí. Jedno z největších by bylo objevení mimozemských forem života, zvláště kdyby byly inteligentní. Katolická církev by měla vážné problémy rozhodnout, zda Kristovo ukřižování, které mělo vykoupit lidstvo z jeho hříchů, platí také pro nepozemšťany. Otec Christ Corbally, anglický jezuita, k tomuto problému řekl: "Jestliže na jiných planetách nalezneme civilizaci a jestliže bude přístupná komunikaci, potom bychom rádi vyslali misionáře, aby ji spasili tak, jak jsme to dělali v minulosti, když byly objevovány nové země."

Papežští astronomové vyvinuli "spekulativní teologii", která církvi poskytuje značnou pružnost v hledání odpovědí na nové objevy. Podle ní se na nové jevy pohlíží jako na "otisky Božích prstů", jejichž složitost a hloubka dále posilují Boží všemohoucnost. To znamená, že cokoliv papežští astronomové objeví, víru spíše posílí než podkope. David Thompson, expert na moderní církevní historii z univerzity v Cambridge, říká: "Je to biologie, která znamená skutečnou výzvu, zvláště myšlenka, že naše chování je předurčeno i našimi geny a z toho plyne, že hřích nemůže existovat. A bez hříchu se křesťanství neudrží pohromadě bez ohledu na to, co je na nebesích."

Jistě není náhodou, že Vatikán a ostatní církevní autority s debatou o těchto základních tezích vstoupily do veřejné arény. V prosinci 1966 americký viceprezident Al Gore a administrátor NASA Daniel Goldin diskutovali s předními církevními a vědeckými osobnostmi o pětiletém výzkumném programu Origins, který má hledat důkazy mimozemského života. Dvě významná prohlášení z tohoto setkání však dodneška musí Vatikánu znít v uších. Vědecký poradce Bílého domu John Gibbons řekl: "Naše poznání, že život je ojedinělý, může být změněno. Život může být ve vesmíru všudypřítomný." Ed Weiler, ředitel Originsu, k tomu dodal: "Tvrdím, že šance inteligentního života jsou ve vesmíru stoprocentní. NASA však nevyhazuje peníze na hledání »malých zelených mužíků«. To, co chceme najít, je místo, kde by mohli žít lidé." Odhadovat vývoj výzkumných programů Vatikánu by bylo stejně ošidné jako vymezit průběh předpokládaných diskusí o možnostech života ve vesmíru. Jedno je však dnes už jisté: Církevní stát do budoucna jen těžko vystačí s po staletí zafixovanými dogmaty a na nová poznání bude muset reagovat novými argumenty.

Podle zahraničního materiálu (jil)

Magazín 2000

nahoru