Gilgameš, sumerské příběhy a jejich vliv na Starý zákon


Převzato z http://www.scienceworld.cz

Gilgameš: Ze dvou třetin bůh a z jedné smrtelný člověk
02.01.2002

- Zastavte se na chvíli a zaposlouchejte se do volání něčeho strašně vzdáleného, co už dávno skryl závoj času. Pokud ve vás však zůstala touha jej poodhrnout a nahlédnout do vzdálené minulosti, pojďte teď za mnou. Vydáme se na cestu do země mezi dvěma řekami, podle kterých ji staří Řekové dali i jméno. Obrátíme tok času a necháme se vlnami vyvrhnout ve světě mýtů a bájí.

Zrození civilizace
Protože člověku je vlastní snaha poskládat (ať už zdánlivý nebo skutečný) chaos kolem sebe do Systému, vyvstala potřeba určit, co už je a co ještě není civilizace. I dohadovali se učení lidé, kudy vést dělící čáru a jako obvykle se neshodli. Můžeme si tedy vybrat mezi několika hranicemi oddělujícími od sebe prehistorii a historii -- a vybereme si tu nejčastěji používanou, výskyt nejstarších písemných památek.
Možná vás napadly egyptské hieroglyfy, ale jste těsně vedle. Přesně řečeno, asi o dvě století a slušnou vzdálenost na mapě. První písemné památky jsou hliněné tabulky popsané obrázky. Teprve později se tyto tzv. piktogramy postupně měnily ve znaky, jimž se dnes říká klínové písmo. Muselo ale uplynout několik set let, než se vztah mezi znakem a předmětem docela ztratil.
Podívejme se teď do jižní Mezopotámie této doby. Hodiny ukazují čas asi 3 300 let před naším letopočtem. Do úrodné roviny mezi dvěma řekami přišel nedávno nový národ, Sumerové. Měli bílou pleť a černé vlasy a hovořili jazykem, jemuž sice rozumíme, ale neznáme žádný jemu příbuzný. Už před Sumery tady žili lidé obdělávající uměle zavlažovaná pole, stavějící chrámy svým bohům a věnující se řemeslu. Sumerové od nich převzali tyto dovednosti a postupně je rozvinuli až k vytvoření nejstarší civilizace.
Kolem chrámů začala vznikat první města. Možná si na jejich názvy ještě vzpomenete z učebnic dějepisu: Ur, Uruk, Lagaš, Kiš, Nippur... a po čase do úrodné země (ne náhodou sem Židé ve starém zákoně situovali ráj) přicházeli další kmeny, zlákány jejím bohatstvím - známe je většinou pod jmény Akkadové, Babylóňané, Asyřané, Aramejci... a nakonec ji arabské kmeny dobyly na vládci sasánovské říše, jenže v té době už o Sumerech nikdo nevěděl.

A dál?
Já vím, nalákal jsem vás na mytologii a teď mluvím o něčem jiném. Pojďme se tedy podívat na ty nejstarší tabulky z doby urucké. Těšíte se na báseň o stvoření světa z chaosu nebo nicoty? Zklamu vás. Čeká nás totiž něco až příliš moderního. Internet? To sice přímo ne, ale účetnictví. Skutečně, první písemné záznamy jsou účetními doklady a evidencí majetku. Jenže už o něco později, asi v polovině 3. tisíciletí před naším letopočtem, se konečně dočkáme nejstarší verze eposu o Gilgamešovi, šest zpěvů, nalezených v ruinách chrámu boha Enlila ve městě Nippur.
Mezopotámská mytologie ovšem zdaleka není jenom Gilgameš. Najdeme zde první líčení potopy světa a vůbec mnohé příběhy Starého zákona mají své předlohy právě zde. Víte, proč byla Eva stvořena právě z Adamova žebra? Inu, to je taková sumerská slovní hříčka, kterou pisatel Bible jenom špatně pochopil. Jméno Ninti totiž v sumerštině znamená současně paní z žebra, ale také ta jež dává žít. No a u pramáti lidského rodu nebyl zrovna důvod upřednostnit anatomický výklad, ale stalo se.
Jak už řečeno, díky úzkému vztahu k biblickým příběhům se tak mezopotámská mytologie dostala do centra náboženských sporů, tu byla vydávána za důkaz pravdivosti knihy Genesis, tu se zase tvrdil opak. Naštěstí ony spory začaly až ve druhé polovině minulého století, kdy už církve ztratily většinu moci a vlivu nad vědou a uměním.
Když se podíváme na mapu sumerských měst, jako by nám něco scházelo. Řecké báje se odehrávají hlavně na moři, vzpomeneme si na Vikingy... A co třeba mytologie umělá, J. R. R. Tolkien a elfí lodě s labutí šíjí? Nebo Irové hledící na zdánlivě nekonečný západní oceán? Ale tady nám moře schází. K Perskému zálivu je ještě daleko, že?
Omyl, to nás jenom Eufrat s Tigridem ošklivě zmátly. Každý rok totiž řeky přinášely nánosy hlíny, až se jim podařilo zahnat příboj o pěkný kousek dál. Takže můžeme být bez obav, na předměstí Uru opravdu kdysi šuměly vlny a magie vody v mýtech chybět nebude. Zvlášť, když připočteme potopu světa.

A jak to spolu souvisí?
Provážeme nyní neurčité náznaky do jediného celku. Potopu totiž přežil jediný lidský pár, jenom si dejte replace a místo Noe napište Utanapištim. Podařilo se mu se svojí lodí nakonec zakotvit na pevném místě, ale ještě dlouho trvalo, než vody opadly. Tady je podobnost se starozákonní verzí nejvýraznější:

Vlaštovku jsem vyslal, z ruky vypustil ven,
vylétla vlaštovka a vrátila se
neb nebylo vidět pevného místa...

Nu a celý příběh byl nakonec včleněn i do "kanonizované" verze Eposu o Gilgamešovi, kterou vytvořili v 7. století před naším letopočtem asyrští písaři v Ninive. Kdybychom ji chtěli zařadit do nějaké škatulky, asi by nejlepší bylo označení báseň v próze a nebo volný verš. Překlady do češtiny se často snaží pod vlivem Homera o něco podobného hexametrům a nebo na veršovanou podobu vůbec rezignují.
Epos o Gilgamešovi dosáhl už ve starověku jakési slávy. I pokud nepočítáme vliv mezopotámské mytologie na Starý zákon, stále zbývá řada dalšího. Byl přeložen do chetitštiny, několika syrských dialektů a snad zasáhl i do mytologie antické. Jisté náznaky, nikoliv ovšem přímé důkazy, zde opravdu existují. Např. chetitské jméno Gilgameše -- Uluš -- se často srovnává s jménem Odysseovým (Ulyxes), určité zřejmě nikoliv náhodné podobnosti vykazují i postavy šenkýřky Siduri a nymfy Kalypso... A i dnes se k němu hlavně autoři sci-fi vracejí. Je zde Silvebergův Gilgameš v pustinách, potom Swigartova Cesta časem, kde je celý příběh smíchán v čarovném kotlíku s filozofií zenového buddhismu -- aniž ovšem výsledný pokrm působí dojmem dortu Pejska a Kočičky.

Na scénu konečně přichází vlastní příběh
No, konečně, že to ale trvalo. Do svého vyprávění nyní vložím i několik veršovaných pasáží. Úmyslně jsem přitom vybíral verše z různých verzí celého příběhu a různých překladů.
Gilgameš měl sice v sobě hodně božské krve, ale přece jenom byl stále také člověkem -- a jako takový se nejprve musel narodit. Podobně jako v řadě dalších obdobných příběhů má být Gilgameš po narození zabit, ale všechny úklady o jeho život nemají žádaný výsledek a tak se hrdina nakonec nastoupí na trůn. Gilgameš je králem Uruku a jeho obyvatele nutí ve dne v noci ke stavbě mohutných hradeb:

Hradbu dal vystavět kol Uruku,
kol svaté Eanny, pokladnice čisté...
On je pastýřem Uruku hrazeného,
on -- jejich pastýř -- a přece je utlačuje!

Zubožení obyvatelé města proto volají ve svých modlitbách na pomoc bohy. Bohové poté vytvoří stepního divocha Enkidua, jenž má Gilgamešově útlaku učinit přítrž. Enkidu zpočátku žije ve stepi s gazelami, ale později je sveden nevěstkou a zvěř se jej začne bát. Proto odchází do Uruku. Speciální kapitolou je sen, který se v té době zdá Gilgamešovi a který krále o příchodu Enkidua informuje. Jak se ještě ukáže, příběh je vůbec plný snů a jejich symbolika nemohla proto uniknout jungovské psychoanalýze, která je na snech a mytologii víceméně založena.
Oba hrdinové spolu po setkání zápasí v boji; ten skončí nerozhodně a z Gilgameše i Enkidua se stanou nerozluční přátelé. Vypraví se spolu proti obrovi Chuvavovi žijícímu v cedrovém lese (není přitom jisté, zda se nejedná o odkaz na nějakou vojenskou výpravě do oblasti dnešního Libanonu, který byl po celý starověk svými cedrovými háji proslulý) Obra Gilgameš s Enkiduem spojenými silami zabijí, když jim v boji pomáhá i sluneční bůh Šamaš. Enkidu se ale přitom zraní o bránu, což se mu později stane osudným.
Hrdinové se na vrcholu slávy vracejí zpět do Uruku. Jenže... do Gilgameše se zamiluje bohyně lásky Ištar (sumersky Inanna) a Gilgameš ji odmítá -- má k tomu přitom velice racionální důvod, protože o Ištar bylo známo, že se všech svých milenců brzy nabažila a pak je buď odkopla a nebo přímo zlikvidovala (svého manžela Dumuziho nechala dokonce odvléct podsvětními démony).

Gilgameš Ištar říká:
"Inanno, milovala jsi lva, v bitvě proslulého
a žal jsi mu dala zakusit,
milovala jsi koně rychlého
a nohy nechala's mu zlámat...
Mám se teď já tvým milencem stát?"

Nyní je ovšem Ištar zraněna ve své ješitnosti a rozhodne se oba hrdiny zlikvidovat (není zcela jasné, proč už v tuto chvíli usiluje i o život Enkidův).
Ištar pošle proti Uruku obrovského nebeského býka, který vše ničí a pustoší, ale Gilgameš s Enkiduem býka spojenými silami nakonec zabijí. Ištar nicméně dále intrikuje a nakonec přemluví bohy, aby alespoň jednoho z hrdinů zahubili. Vyhrožuje přitom, že pokud jí bohové nevyhoví, nechá rozbít brány podsvětí a mrtví potom zahubí všechno živé. Někteří bohové oba hrdiny hájí, jiní diskutují o tom, koho nechat zemřít, aby Ištar vyhověli. Vyjde to na Enkidua, ale to má v příběhu nyní své logické opodstatnění, protože Enkidu po Ištar hodil býčím rohem, což by si smrtelník dle mínění bohů nikdy neměl dovolit.
Enkidu má sen, který věští smrt:

Hučela nebesa, ozvěnou odpovídala země
a mezi nimi jsem stál já.
Tu vyvstal člověk, tvář jeho temná byla...
pak mne z mých šatů svlékl
a nahého do řeky plamenů vložil,
uchopil mne, uvedl do domu temnot...
po cestě, odkud návratu není, do domu, kde jsou všichni zbaveni světla,
kde jedí prach a hlína je jim pokrmem.

Stará rána z boje s Chuvavou se zanítí a Enkidu umírá. Gilgameš truchlí a pláče a pak je zcela ovládnut strachem z vlastní smrti:

Přítel, jehož jsem miloval, v hlínu se změnil,
mám snad i já ulehnout a nevstat již na věky věků?

Gilgameš odchází za Utanapištimem, který jako jediný přežil kdysi Potopu světa a bohové mu darovali nesmrtelnost. Na břehu moře vypráví šenkýřce Siduri o svém záměru i strachu ze smrti, ale ona mu radí vzdát se marného putování:

Kam běžíš, Gilgameši? Život, jejž hledáš, nenalezneš!
Když bohové lidstvo stvořili, úděl smrti mu dali
a život si do svých rukou vzali.
Ty, Gilgameši, žaludek si naplň,
ve dne i v noci se raduj, denně pořádej slavnosti...

Gilgameš radu ovšem nepřijímá a lodivod Uršanabi jej pak přes moře jedovaté vody přeplaví k Utanapištimovi. Následuje líčení potopy světa, v některých detailech téměř totožné s biblickou knihou Genesis.
Poté Utanapištim nabízí Gilgamešovi nesmrtelnost, pokud ten dokáže po sedm nocí neusnout. Gilgameše ovšem po dlouhé cestě spánek přemůže téměř okamžitě. Druhou (a poslední) možností, jak si zajisti věčný život, je vylovit z mořského dna kouzelnou rostlinu, jejíž plody chrání před stárnutím a smrtí. Gilgamešovi se sice podaří po boji s vodní příšerou rostlinu získat, ale na zpáteční cestě mu jí díky chvilkové nepozornosti sní had. I tady je analogie s knihou Genesis zřejmá.
Celý epos pak končí stejně, jako začínal, ódou na urucké hradby, které nyní zajišťují městu bezpečnost. V závěru je vysloven názor, že kdo takto přispěje k obraně vlastního města, je opravdu v jistém smyslu nesmrtelný:

Ač zemřu a také se změním v hlínu,
nad mými činy nevládne smrt.

A to je všechno?
Ne, zdaleka ne. Kromě vlastního eposu vystupuje Gilgameš i v básnické skladbě Gilgameš a Agga, kde se líčí boj mezi Urukem a Kiší. Když přední šlechtické rody odmítnou Gilgameše podpořit, obrací se Gilgameš ke shromáždění lidu. Celá skladba se z tohoto důvodu považuje za cenný pramen pro poznání společenského uspořádání v době prvních mezopotámských městských států.
Sumerové i Babyloňané nám zanechali ještě řadu dalších kouzelných příběhů. Máme zde báji o stvoření světa z těla poražené bohyně Tiamat, vyprávění o krádežích tabulek osudu, příběh krále Etany, který zahynul při pokusu vzlétnout na orlu do nebe (popis vzdalující se země je přitom používán při argumentaci ve prospěch archeoastronautických teorií), a konečně tzv. Nářky -- žalozpěvy básníků nad zničením vlastních měst. Tak například Nářek nad zkázou Uru končí slovy:

Naše paní jak třepotající se pták město své opustila
Ó Nanare, Ur byl zničen, lid jeho rozptýlen.

***
Odkazy
(funkčnost linků byla kontrolována v roce 1997)

Gilgameš a příbuzná témata na Internetu:
http://tereza.ufa.cas.cz/cgi-bin/toASCII/~helinger/

Tady najdeme ukázky z knihy Výroky a Prvovýroky. Po jednom je zde zastoupen i Gilgameš a Enkidu.
http://www.gourmetclub.com/htmlast/giltri.htm

Minitest o Gilgamešovi. Po přečtení článku zvládnete řešení jistě hravě.
http://www.norfacad.pvt.k12.va.us/Marshall/enkidu.html

Souboj Gilgameše s Enkiduem pojatý ne tak docela vážně ("...two miles east of the Ziggurat of Ur in the great wrestling and boxing arena...").
http://cns-web.bu.edu/pub/xpip/html/myth.html

Enkiduův příběh.
http://147.134.153.156/human/english/worldlit/teaching/WorldLit1/gilgames.htm

Mimo jiné zde najdeme několik řádek o vývoji a jednotlivých verzích eposu o Gilgamešovi.
http://www-relg-studies.scu.edu/netcours/hb/sess4/gilgames.htm

Babylónská mytologie.

http://www-relg-studies.scu.edu/netcours/rs011/restrict/gilfhood.htm
Popis potopy světa, verše přeložené do angličtiny.

http://gilgamesh.rdg.ac.uk/Epic.html
Jedna z vhodných startovacích stránek, další odkazy.

http://pubpages.unh.edu/~cbsiren/assyrbabyl-faq.html
Často pokládané otázky vztahující se k asyrské a babylónské mytologii.

http://pubpages.unh.edu/~cbsiren/sumer-faq.html
Totéž k Sumerům.

http://saturn.sron.ruu.nl/%7Ejhejse/akkadian/
Stránka se věnuje klínovému písmu a akkadštině. Bohužel se mi nikde nepodařilo sehnat fonty. Přinejmenším, vzhledem k počtu znaků v klínopisu, by ale asi byly problémy s klávesnicí :-).

http://marlowe.wimsey.com/~rshand/streams.vela/uruk.html
Vzestup a pád starého Sumeru.

http://eawc.evansville.edu/essays/brown.htm
Esej o vztahu Gilgamešova příběhu a smyslu lidského života od Arthura A. Browna.

http://www-oi.uchicago.edu/OI/PROJ/NIP/PUB93/NSC/NSC.html
Nippur byl v sumerské době svatým městem. Na této stránce naleznete mapy, plánky, fotografie z vykopávek, chronologické tabulky a samozřejmě odkazy na další zdroje.

http://www.sron.ruu.nl/~jheise/akkadian/mesopotamia.html
Tady je umístěna spousta zdrojů nejen o starověké Mezopotámii, ale i doprovodné texty např. o klimatických podmínkách.

http://www.cs.tornto.edu/%7Ejatou/
Assyria on-line, spousta odkazů na všechno, co vás napadne. Bohužel se opravdu týká převážně jenom Asyřanů a ne Sumerů. Diskusní skupiny i adresáře plné fotografií.

http://home.navisoft.com/quest.sumeria.htm
Zrození civilizace ve starověké Mezopotámii.

soc.culture.assyrian, alt.mythology
Relevantní diskusní skupiny na Usenetu.

Pro ty, kteří mají knihy přece jenom raději než počítače, je zde nyní něco relevantní literatury nikoliv elektronické. A navíc, vystačíte zde s češtinou.
S. N. Kramer: Historie začíná v Sumeru
S. N. Kramer: Mytologie starověku
V. Zamarovský: Na počátku byl Sumer
B. Hruška: Pod babylónskou věží
J. Klíma: Lidé Mezopotámie
P. Oliva, J. Burian: Civilizace starověkého Středomoří
Bič: Při řekách babylónských
C. G. Jung, K. Kerényi: Věda o mytologii
Z. Kosidowski: Příběhy Mrtvého moře
E. Petiška: Báje a pověsti starého Egypta a Mezopotámie
Dějiny pravěku a starověku I.
Epos o Gilgamešovi
Článek vyšel v časopisu Internet 4U

Pavel Houser


nahoru