Rodná víra

 

MOKOŠIN DEN - SVÁTEK MATKY ZEMĚ

Převzato z: http://www.volny.cz/rodna-vira
23.10.03

Vždy poslední pátek měsíce října slavíme den Matky země, naší bohyně Mokoše. To, že je bohyni ženské plodnosti zasvěcen právě pátek, je odrazem staré evropské tradice. V germánských jazycích se pátek dodnes nazývá podle bohyně Freyi (afr. Vrydag, angl. Friday, hol. Vrijdag, něm. Freitag, dan., nor., švéd.,  Fredag), v římské tradici podle bohyně Venery (esper. Vendredo kat. Divendres, fran. Vendredi, ital. Venerdí, rum. Vineri, špan. Viernes).

Samotné uctívání bohyně ženské plodnosti je však ještě starší, nějaká podoba Matka země je známá všem národům vyznávajícím přírodní náboženství po celém světě. Této bohyni také odpovídají prehistorické sošky tzv. venuší a vaginální symboly, v hojném počtu doložených i na našem území. U Slovanů patří také Mokoš k jednomu z nejdříve doložených božstev, její modla stála na dvoře kyjevského knížete Vladimíra již v 10. století. Ve východoslovanském folklóru hraje důležitou úlohu dodnes. U nás upomíná na její uctívání vrch Mokošín u Přelouče.  

Mokošin svátek slavíme na podzim, tedy v době, kdy už je veškerá úroda sklizena, a tedy za ní můžeme naší matce syré vlhké zemi poděkovat. Součástí obřadu je i její rituální oplodnění pomocí různých druhů zrn obilí,  které má za úkol zajistit dobrou úrodu i pro příští rok. Mokoš je bohyní velmi významnou, je matkou bohů, je ženou praboha Svaroga. Jejich synem je i bůh slunce Dažbog Svarožic, který převzal po svém otci vládu nad světem, žena jeho otce, Svarožicova matka Mokoš, se tedy stala i jeho ženou. Spolu zplodili vše živé světa, jejich potomky jsou i Slované, díky tomu se nazývají vnuky Dažbogovými nebo děti slunce. 

Proto je také vhodné při svátku Mokoše vzpomenout naše předky, neboť i ona je naším dávným prapředkem. Nesmíme opomenout ani její ženskou podstatu a její symbol - vřeteno a předení. Mokoš je totiž i naší sudičkou, ona je ta, která nám odměřuje niť života. Po celém slovanském světě se dlouho věřilo, že se v pátek, den posvěcený Mokoši, nemá příst, popř. ani vykonávat žádné jiné ženské práce. Mokoš je matkou milující své děti, velkoryse jim odpouští jejich prohřešky a je ochotna jim vyprosit slitování i u jiných bohů. Proto bychom i my měli naši věčnou opatrovnici a živitelku uctít a prokázat, že jsme hodni nazývat se jejími syny.

ZÁŘÍ 2003

VÍTĚZSLAV

PÍSEŇ MOKOŠI

Stromy stojí, stíny leží, když se vlhká cesta krátí k obětišti Mokoše,
než zas mraky kroje zmáčí, pospíchejme chválit sílu naší rodné bohyně.

Neseme Ti zrní,
základ našich krmí,
neseme Ti ovčí stříž,
naše díky uslyšíš.

Stromy stojí, stíny leží, z prsti nesmí nikdo vyrvat jediného stonečku,
kdo by sprostě plivl na zem, popudil by proti obci všeho tvorstva matičku.

Neseme Ti zrní...

Stromy stojí, stíny leží, v bílém šátku lnu a máku semínka se chovají,
až je vsypu do dolíku, hrstí hlíny, krápí medu žertvu božstvu zasvětím.

Neseme Ti zrní...

Stromy stojí, stíny leží, po úlitbě jazyčníci okřín k ústům přiloží,
při odzemku, kvapném rejku bubnujíce, zpívajíce, rozjařeni nadějí.

Neseme Ti zrní...

autor: Chotěbud, září 2000

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

   

M O K O Š

 

Převzato z: http://slovanstvo.wz.cz

   Mokoš - velká bohyně. Ona ovládá tajemství dobra, tajemství Svarogova kola. Jejím rozhodnutím se podřizují bohové, i lidé.

   Ona dává pozor na dodržování obyčejů, obřadů. Miluje a odměňuje ty, kteří pevně zastávají dodržování obyčejů. Sedí vysoko na nebeském trůnu a s pomocnicemi Dolejou a Nedolejou přede nitě osudu. 

Ona nitě přede,
do klubka smotává,
ne obyčejné nitě - čarodějné.
A z těch nití splétá se
náš život -
od uzlu - narození
až do konce,
do posledního rozuzlení - smrti.


                                          "Kniga Koljady"

 

   Mokoš zná tajemství věšteb. Ona se stará o to, aby každý člověk šel po svojí osudem dané pouti života. Ona uděluje i svobodu výběru mezi dobrem a zlem, kde je dobro sledování svojí životní pouti a zlo - odklonění se od ní. Ty, kteří se odkloní, ničí sebe i svoji duši - Mokoš krutě trestá. Jejich duše se stanou zlými démony a budou se navěky potulovat po zemi.

   Mokoš - žena, a proto nestálá. Může přinášet radost i žal. Miluje a odměňuje silných duchem, bojujících o štěstí. Ona ukáže i východisko z beznadějných situací, pokud se člověk nepoddal zoufalství, pokud se drží z posledních sil, a pokud neztratil víru v sebe a v tužby. A tehdy Mokoš posílá člověku bohyni štěstí a úspěchu - Sreču. A tehdy člověk otevře dveře udělá krok a Sreča se s ním střetne.

   Ale pokud se člověk opustil, propadl beznaději, zanechal tužby, mávl nad všemi rukou - prohrál. Nebude se mu v živote už nikdy dobře dařit. Mokoš odvrátí od něho svůj zrak. Tehdy se na něho vrhnou starci a stařeny. Jednooký Licho, Nesreča, Krivaja, Nelegkaja, Nedelja, kteří představují nářek, neštěstí, choroby, bídu a lenivost. Jakmile tito zachvátí člověka, už mu není pomoci.

O bohyni Mokoš se uvažuje jako o bohyni plodivé síly nebo o bohyni lásky, jejíž uctívání nebylo omezeno jenom na Slovany východní.

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

OCHRÁNKYNÉ PŘADLEN

Matku zemi (Mať syraja zemja) představuje slovanské bohyně Mokoš. Je zosobněním vlhké, úrodné a plodné země. Její samotné jméno je odvozené od kořene mok- mokrý, vlhký. Etnografie Mokoš zachycuje též jako ochránkyni přadlen, její neviditelný příchod ohlašuje zvuk vřetene. Jako přadlena je pravděpodobně i jednou ze sudiček, vždyť život je přirovnáván k upředené niti. Je možné, že je ženou nejvyššího boha Svaroga a matkou slunečního boha Svarožice.

Mokoš byla součástí kyjevského panteonu knížete Vladimíra, místem jejího kultu mohl být i vrch Mokošín ve východních Čechách, známá jsou i toponyma Mukus na Rujáně a Mogast / Mokoš v Horních Francích. Ve východoslovanském prostředí přežila Mokoš ve folklóru dodnes.

Články na podobné téma:
Příběh praotce Čecha
Duchovní kultura Slovanů
Ve jmému kříže - pokřesťanštění Čech, nebo...?
Tajemná místa ČR - Tajemství posvátných hor
Svantovít a svatý Vít v Jemnici
Blaník a Aes Sidhe
Posvátné stromy
Praha? Pragaja kupců prajágských

nahoru