O právu v "civilizovaném" světě

Téma i po sto letech stále aktuální

Z knihy Jonathana Swifta Gulliverovy cesty
První kritické vydání vyšlo r. 1899

Hvajninim řekl, že jiná věc prý ho nyní poněkud mate. Jak jsem ho poučil, někteří z našeho mužstva odešli z vlasti proto, že je ožebračilo právo. Význam toho slova jsem prý již vysvětlil. Ale působí mu rozpaky, jak to, že právo, které je určeno k zachování každého člověka, může být někomu ke zkáze. Proto prý si přeje ještě dalšího vysvětlení o tom, čemu podle běžných zvyklostí v mé vlasti říkám právo a jeho vykonavatelé. Zdá se mu totiž, že příroda a rozum jsou dostatečnými vůdci pro rozumné živočichy, za něž se vydáváme, neboť nám ukazují, co činit a čeho se vystříhat.

Ujistil jsem Jeho Blahorodí, že právo je věda, kterou jsem mnoho nepěstoval - až na to, že jsem zbůhdarma zaměstnával obhájce pro křivdy, jež se mi staly - ale uspokojím ho, seč budu. Řekl jsem, že je u nás společnost mužů vzdělávaných už od mládí dokazovat slovy schválně znásobenými, že bílé je černé a černé bílé, podle toho, jak se jim zaplatí. Této společnosti otročí všechen ostatní lid.

Tak například mému sousedu se zachce mé krávy. I zjedná si právníka, aby dokázal, že má ode mne krávu dostat. Musím si pak zjednat jiného, aby obhájil mé právo, neboť je proti všem právním řádům, aby směl člověk mluvit sám za sebe. Nuže, v tom případě jsem já, řádný majitel, v dvojí velké nevýhodě. Předně, ježto můj právník je už téměř od kolébky vycvičen v hájení lži, má-li najednou hájit spravedlnost, octne se naprosto mimo svůj živel. A protože je to dílo nepřirozené, dá se do něho vždycky s velkou neobratností, ne-li přímo se zlou vůlí. Druhou nevýhodou je, že můj právník musí postupovat s velkou ostražitostí. Jinak mu soudcové udělí důtku a jeho spolubratři ho vyobcují jakožto člověka, který snižuje právnickou praxi. Mohu tudíž zachránit svou krávu dvojím způsobem. První je ten, že přeplatím dvojnásobným honorářem obhájce svého protivníka. Ten pak zradí svého klienta a nepřímo naznačí, že má právo na své straně. Druhý způsob je ten, že můj právník vypodobní mou věc ve světle co nejnespravedlivějším a připustí, že kráva patří mému protivníkovi. Provede-li se to obratně, jistě se tím získá přízeň u soudce.

Nuže, vězte, Blahorodí, že tito soudcové jsou lidé ustanovení na to, aby rozsuzovali všechny spory majetkové, jakož i hrdelní pře, a vybírají se z nejmazanějších právníků, kteří už zestárli nebo zlenivěli. Protože byli odjakživa zaujati proti pravdě a právu, jsou nenapravitelně puzeni přát podvodu, křivopřísežnictví a násilí. Znal jsem některé, kteří raději nepřijali značný úplatek od strany, kde bylo právo, než by celý stav poškodili nějakým jednáním, které se nehodí k jejich povaze nebo úřadu.

U těch právníků platí zásada, že co se stalo dříve, smí se stát po právu zase. Proto zaznamenávají zvláště pečlivě všechny dřívější rozsudky vynesené proti obecnému právu a veškerému rozumu lidstva. Uvádějí je pod jménem precedentů jako směrodatné na ospravedlnění nejničemnějších nápadů. A soudcové se nikdy neopominou řídit podle nich. V obhajovací řeči se bedlivě vystříhají pojednávat o podstatě věci. Zato zdůrazňují hlučně, nakvašeně a do omrzení vedlejší okolnosti. Tak třeba v případě, o němž jsem se již zmínil: nikdy se netáží na to, jaké právo nebo nárok má můj protivník na mou krávu, nýbrž je-li ta kráva hnědočervená či černá, má-li dlouhé či krátké rohy, je-li niva, na níž ji pasu, okrouhlá či obdélná, dojí-li se kráva doma či venku, jaké má choroby a tak podobně. Potom vezmou na potaz precedenty, odročí znovu a znovu při a za deset, dvacet nebo třicet let dojdou k rozhodnutí.

Třeba též podotknout, že ta společnost má vlastní hantýrku a hatmatilku, které žádný jiný smrtelník nerozumí. V ní jsou sepsána všechna jejich práva, která ještě pečlivě rozmnožují. Tím nadobro zplichtili samo jádro pravdy a lži, práva a bezpráví. A tak se až za třicet let rozsoudí, patří-li pole, které mám po předcích ze šesti pokolení, mně či cizímu člověku vzdálenému tři sta mil. Při vyšetřování osob obžalovaných ze zločinů proti státu uplatňuje se postup mnohem kratší a chvalitebnější. Soudce dá nejprve vyzvědět smýšlení těch, kdož jsou u vesla, načež může zločince lehce oběsit nebo osvobodit, přidržuje se přesně všech příslušných právních formalit."

nahoru