Yetti

Po stopách Yettiho

Jaroslav Chvátal
www.matrix-2001.cz

Sněžný muž?

    

Všude okolo mne byla mlha. Na ten den asi nikdy nezapomenu. Nejdříve jsem narazil v promočeném terénu na podivně velké a nezvykle tvarované stopy, které vypadaly jako lidské. Pak jsem uslyšel, jak blízko ode mne zapraskalo několik větviček, a z mlhy přede mnou vystoupila neuvěřitelná postava jakéhosi zvířete. Nebyl to člověk a nebyla to ani opice. Vše trvalo pouze pár okamžiků, zatajil jsem dech. Uvědomil jsem si, že pár metrů ode mne se nachází legendární Yeti......

účastník horské himálajské expedice

Mohlo by se zdát, že dnes v době, kdy stránky časopisů a novin zaplňují mystéria pyramid na Marsu, crop circles neboli "kruhů v obilí" či "únosů" do mimozemských plavidel, je problematika tzv. "Sněžného muže" neboli, Yetiho či Bigfoota vrhnuta do zapomnění. Je pravdou, že někteří záhadologové v současné době považují problém Yetiho za záležitost druhé jakosti. Konec konců i já sám jsem zaznamenal v posledních letech jakési vakuum v této dnes již klasické oblastí záhad. Nedalo mi to a snažil jsem se zkoumat tuto situaci blíže. S uspokojením jsem musel konstatovat, že mystérium Sněžného muže je stále živé a badatelský zájem o něj neutuchá. Jenom zájmových záhadologických organizací, které se specializují na tuto problematiku, jsem v zahraničí napočítal několik set. Přitom je zajímavé, že těžiště se nachází v USA a Austrálii, kde je celá věc stále velmi, ale velmi živá. Pojďme tedy oprášit staré vzpomínky, znalosti a informace. Připomeňme si situace již dávno minulé, kdy jsme se "prali" o "Součka" a , kdy "Sněžný muž" neboli Yeti u mnohých byl doslova záhadou všech záhad...

STŘETY

Kdy a kde došlo k prvnímu střetnutí s mysteriózním tvorem, který je nejvíce svědky popisován jako 2 metry velký, robustní, chlupatý tvor obývající ledové pláně našich nejvyšších pohoří? Na tuto otázku dnes asi těžko budeme schopni odpovědět. Faktem však zůstává, že již ze středověku se uchovaly bohaté obrazové i písemné památky o setkání s tímto tajemným tvorem. Nejvíce těchto tajuplných příběhů můžeme umístit do oblastí Himalájí či sibiřských horských masivů Ruské republiky. Existují tisíce a tisíce zpráv z celého světa, popisujících setkání s těmito neobvyklými tvory, a asi by nemělo skutečně smysl zde vytvářet jejich výčet, ale přesto pouze pro ilustraci pár zajímavostí.
Již v devatenáctém století různé novinové titulky v hojném počtu poukazují na tyto případy. V roce 1884 jedna novinová reportáž popisuje, jak byl lesními dělníky u železniční trati v blízkosti Yalea, Britská Kolumbie, spatřen mladý Yeti. V roce 1924 kanadský horník Fred Beck oznámil, že v kanadských lesích provincie Ontário střílel na velkého lidoopa, který po dvě noci doslova bombardoval kamením jeho domek.

Tento člověk zcela určitě popsal to, co viděl, a právě ono přirovnání k lidoopovi je u Sněžného muže zcela charakteristické. V kanadských lesích se zcela určitě ve volné přírodě lidoopové nenachází, což ví i dítko školou povinné. Tak po čem tedy ve skutečnosti Fred Beck střílel. V roce 1954 zažili nemilé překvapení silniční pracovníci na území severozápadní Kalifornie. Tato parta zcela jistě velmi otrlých chlapíků vyplašeně vyprávěla redaktorům místních novin, jak s úžasem sledovali podivného chlupatého asi 2 metry vysokého tvora, který na první pohled vypadal jako gorila, jak s nepokrytou lehkostí po širém okolí stanice rozhazuje tzv. "palivové bubny" o obsahu až 50 galonů. Jeden ze silničářů řekl:...."to zvíře muselo mít obrovskou sílu. Nikdy jsem nic podobného neviděl. "

Jedna z nejrozšířenějších indicií vázaná na výskyt Sněžného muže jsou stopy. V současné době existuje velká databáze mapující výskyt otisků spodních končetin Yetiho. Existuje také velmi rozsáhlá fotodokumentace. Tak zjistíme, že výskyt tohoto tvora je především vázán na poměrně nepřístupné, především horské masivy po celém světě. Jedná se hlavně o lokalitu Himalájí, Altaje, Pamíru, ale také horských zalesněných masivů Severní Ameriky, Kanady nebo i Austrálie. Jak vidíme, globální rozložení je zde zcela evidentní.

Jedním z nejznámějších sběratelů těchto stop je Roger Patterson. Za 38 let své praxe shromáždil a analyzoval na 55 druhů různých stop, které mají údajně pocházet od Yetiho. Patterson říká, že není vůbec jednoduché vytvořit odpovídající falzifikát stopy těchto tvorů. Věc není zase tak jednoduchá, jak by se na první pohled zdálo. Na druhou stranu však přiznává, že je oficiálně evidováno poměrně velké množství napodobenin, ale trochu zkušenější profesionál je dokáže velmi rychle odhalit. Rovněž tak i dr. John Napier ve své knize "Bigfoot" sděluje, že zkoumal množství těchto stop. Sám dále přiznává, že je pod tíhou různých velmi přesvědčivých důkazů nucen přiznat reálnost existence Yetiho. Další výzkumník dr. Grover Krantz, antropolog z Washingtonské Státní Univerzity rekonstruoval kostní strukturu nohy podle otisku stopy, který byl zajištěn v lese blízko města Bossburg v Severní Americe. Tomuto vědci se skutečně podařilo rekonstruovat anatomický profil končetiny, která daný otisk vytvořila a to podle morfologie rekonstruované končetiny složitými výpočty a simulacemi.

FILMOVÝ MATERIÁL

Filmová stopáž či přímý fotografický materiál Sněžného muže je velmi vzácný, ale o to víc je ceněn, jelikož zakládá možnost nejpřesvědčivějšího důkazního prostředku. V důsledku samozřejmě existuje poměrně velké množství různých amatérských záběrů. Bohužel tyto snímky jsou tak nekvalitní, že i při nejlepší vůli nemohou poskytnout nezvratitelný důkaz existenci Yetiho. Takže skutečně existuje několik málo filmových záběrů, které odpovídají přísným kriteriím a vytváří tak základ velmi zajímavého studijního materiálu. Můžeme tak jmenovat například amatérský snímek Daryla Owena a Scotta Herriotta, který byl pořízen v roce 1992. Tento film byl podroben poměrně přísné analýze expertů. Výsledek byl zcela jednoznačný. Jedná se o pravý materiál, na kterém je zřetelný záznam pohybu blíže neurčené entity, která vykazuje znaky charakteristické pro Yetiho.

UNIKÁTNÍ FILMOVÝ ZÁZNAM

Avšak zcela jednoznačným unikátem je pak 16mm barevný film, který byl natočen v Bluff Creek v Kalifornii. Autoři tohoto filmu jsou Roger Patterson a Trepat Gimlin. Film byl natočen v roce 1967. Patterson byl zapojen do globálního projektu "Hledání Sněžného muže" a společně s Robertem Gimlinem napsal několik zajímavých publikací na toto téma.
Oba dva, vyzbrojeni 16mm ruční filmovou kamerou zn. Kodak, se vydali na koních na jednu ze svých mnoha výzkumných výprav. Tentokrát si za cíl zvolili poměrně nehostinné oblasti severní Kalifornie. Především se však soustředili na lokalitu v blízkosti Bluff Creek. Tato oblast nebyla vybrána náhodou. V roce 1957 a 1958 zde bylo zaznamenáno velké množství svědectví o kontaktu lidí (především lesních dělníků) s podivnými chlupatými tvory, které vypadaly jako napůl člověk a napůl opice. Také zde bylo zajištěno množství podivných otisků bosých chodidel zřejmě od těchto tvorů.
V odpoledních hodinách 20. řijna 1967 Patterson a Gimlin zaregistrovali pohybující se postavu ženského pohlaví, vykazující jasnou charakteristiku Yetiho. Tvor se pohyboval při kraji lesa na štěrkopískovém terénu. V těchto chvílích se však Pattersonův kůň vzepjal. Naštěstí byl Patterson poměrně zkušený jezdec, takže koně rychle zklidnil a do ruky uchopil kameru a začal natáčet. Zvíře se po celou dobu rychle, ale klidně pohybovalo mezi stromy. Zatímco Patterson natáčel, Gimlin byl ve střehu a celou scénu pozorně sledoval. Držel v ruce pušku pro případ, že by došlo k napadení ze strany onoho neznámého tvora. Již před tím se Patterson s Gimlinem domluvili na tom, že budou střílet pouze v případě nebezpečí života. Zvíře bylo asi 7,3 stop vysoké a podle mohutnosti postavy mohlo vážit okolo 700 liber. Zanechávalo v terénu po sobě asi 14,5 palců dlouhé a 6 palců široké stopy. Po krátké úvaze, především z toho důvodu, aby se vyhnuli možné konfrontaci s tvorem, rozhodli se nesledovat toto zvíře do hloubi lesa a spokojili se s materiálem, který měli k dispozici.
Film byl studován mnoha kapacitami v oblasti zoologie, ale i filmu. Roger Patterson zemřel v lednu roku 1972 a Robert Gimlin v současné době žije v Yakimě. Oba dva vždy byli nezvratně přesvědčeni o tom, že nafilmovali pravého Yetiho. Do výzkumu filmového materiálu se postupně zapojilo mnoho laboratoří, včetně ruských odborníků. Byl prostudován každý zadokumentovaný pohyb zvířete, včetně morfologie celkového zjevu tohoto tvora. Po mnoha letech výzkumu byl přijat oficiální výsledek. Film je pravý a nejedná se o falzifikát. Na snímku je registrován pohyb blíže neidentifikovatelného biologického druhu. Nejedná se o pohyb člověka v nějakém kostýmu či převleku. Rovněž tak zajištěné odlitky stop jsou s největší pravděpodobností pravé a nejedná se o falsum. Některé ze zajištěných odlitků stop nafilmovaného zvířete jsou v současné době v držení Dr. Jeffreye Meldruma na Univerzitě v Idaho.

HYPOTÉZY

Problematika Sněžného muže je pochopitelně rozebírána v mnoha hypotézách a teoriích. A jak to bývá zvykem, některé jsou velmi zajímavé a skutečně dobře propracované, a jiné jsou spíše charakteru z oblasti sci-fi.
Jedna z nejrozšířenějších teorií nás informuje o tom, že primární domovskou oblastí Yetiho byla Čína, kde je identifikován pod latinským označením Gigantopithicus. Pozůstatky tohoto obrovského lidoopa skutečně existují pouze v Číně. Tyto pozůstatky jsou v drtivé míře reprezentovány zuby a čelistními kostmi. Jak se Čínské dynastie expandovaly, Gigantopithicus byl postupně vytlačen a s největší pravděpodobností se poté přes Beringovu úžinu dostal až do Severní Ameriky, kde se velmi dobře adaptoval do dnešních dob. Otázkou samozřejmě zůstává zcela reálný výskyt tohoto tvora v Austrálii. Zde souvislosti těžko hledáme.
Jiná teorie hovoří o tom, že Yeti je pozůstatkem jedné z prvních ras člověka této planety, která vznikla křížením původních zemských entit s mimozemskými bytostmi. Jedna z odnoží této teorie dokonce hovoří, že Sněžný muž je vůbec prvotní přirozená rasa pozemského typu člověka, který následným křížením s mimozemskými postupně nabyl charakteru tzv. "moderního člověka".
Myslím, že bychom se čas od času v myšlenkách měli vrátit k této nesmírně zajímavé problematice, která je možná tak trochu pod tlakem tzv. "moderních záhad" typů "kruhů v obilí" či "únosů" v pozadí lidské pozornosti. Sněžný muž si to zcela určitě zaslouží. A možná...kdo ví, třeba má pravdu jeden ze špičkových odborníků na tento problém. Henri Ricci kdysi řekl: "Ať chceme nebo ne, přijde doba, kdy Yetiho případ bude muset lidstvo řešit. Potlačené se vyplaví na povrch. Jsem přesvědčen o tom, že Yeti je hluboce spojen s lidskou společností této planety. Je jejím nastaveným zrcadlem...."

Napsal Jaroslav Chvátal

nahoru