Není pravda, že děti potřebují ke zdravému růstu maso
14.3.2000 - Lidové noviny - strana 18
Se vzrůstajícím povědomím o naší České společnosti pro výživu a
vegetariánství a námi propagované změně životního stylu (Ad LN
29. 2. 2000: Dítěti, které nejí maso, hrozí komplikace) přibývá i
kritických hlasů, odborných negativních názorů a obav z důsledků
našeho téměř "extremismu".
Zástupci vegetariánů jsou tak často nuceni se ptát - jde doopravdy o
skutečný zájem o zdraví národa? Nebo jde také o zájmy některých producentů
surovin, výrobců potravin a o zájmy lobbistických skupin, jejichž nemalé
(subvencované) zisky a neochota zásadně změnit své pohodlné jednání a
zavedenou výrobu jsou propagací jiného způsobu života zřetelně ohroženy?
Mezi těmito kritickými hlasy, někdy zaznívajícími na vysoké odborné
úrovni, je však i hodně těch, které hlásají názory nevědecké, neúplné,
protichůdné polopravdy. Typickým příkladem takových názorů je článek
"Dítěti, které nejí maso, hrozí komplikace", který vyšel v příloze
"Zdraví". Mezi odpovědnými matkami způsobil už jenom tím naprosto
nesmyslným titulkem veliké obavy. Nesmyslnost
nadpisu totiž sám autor dokazuje tím, že na téže straně vlevo dole uvádí
velmi správnou tabulku "Bezpečná dětská vegetariánská
strava". A v ní není po mase ani památky, leč přesto je tato strava
považována za "bezpečnou". Dle nadpisu článku ovšem i takto
stravovanému dítěti "hrozí komplikace". Zmýlená je jasná - autor zaměňuje
"maso" za "zvířecí bílkoviny" (vejce, mléko, mléčné
produkty - máslo, sýry). Předpokládáme, že v této souvislosti se míní
spíše strava veganská. Ani to by však navíc nebyla pravda,
neboť je známo a prokázáno, že i veganská strava, ovšem správně složená,
je zdravá a plnohodnotná pro dospělé i pro děti.
Jediný menší problém - vitamin B12
Zvláštní pozornost si zaslouží rozbor tvrzení "není totiž možné získat
všechny potřebné živiny pouze z rostlin, a i když se to nemusí projevit
hned, organismus vegetariánů strádá". Takže opět by se mělo mluvit spíše o
veganech, aby to bylo aspoň trošku pravda. Tyto dva velmi rozdílné pojmy
se ovšem volně směšují v celém článku, někdy v jedné větě, někdy v jednom
odstavci, takže
skutečně není možno dobře definovat, co vlastně má autor na mysli.
Opodstatněně se domníváme, že pod slovem "rostlina" vidí autor pouze
zelené, vegetativní části rostlin, protože z ostatních jejich částí, tj.
generativních (plodů) a částí zásobních, je skutečně možno získat veškeré
nutné živiny. Jediný problém je se zmiňovaným vitaminem B12, který však
vegetarián nahradí hrnečkem mléka či kouskem kvasnic nebo trochou mořských
řas. Dieta je to zajisté obtížnější, složitější, náročná na vědomosti a
správné informace, je však zdravější a z hlediska filozofie dítěte za ní
nestojí zavražděné zvířátko a dítě má čisté svědomí a lepší spánek bez
nočních můr!
Bezpečnost potvrzují rozsáhlé studie
Diskuse o tom, zda je vegetariánská strava vhodná i pro malé děti, je
zcela logická a bylo jen otázkou času, kdy se s ní začne. Tato
diskuse totiž ve státech západní kultury již opakovaně proběhla. Současně
se vzrůstajícím počtem laktovegetariánů a veganů v
Česku (asi čtyři procenta oproti jedenácti ve Velké Británii) se rozbíhá i
u nás. Ale kde a jak získat na takové závažné otázky
správné odpovědi? Ve zmíněné části světa vyřešili tuto situaci rozsáhlými
studiemi, při nichž sledovali zdravotní stav vegetariánů,
dospělých i dětí. Jejich závěry jsou shrnuty kromě jiného ve "Stanovisku
Americké dietetické organizace k vegetariánství". Z něho citujeme: "Dobře
rozvržená veganská a laktoovo-vegetariánská strava je vhodná pro všechna
životní období včetně těhotenství a laktace. Zabezpečí nutriční požadavky
batolat, dětí i adolescentů a vede k normálnímu růstu." Takový je současný
názor západních odborníků. Jak si určitě čtenáři všimnou, řada názorů
uvedených v diskutovaném článku je v rozporu s výše uvedenou citací ze
Stanoviska Americké dietetické organizace. Proč tomu tak je?
Proč je vegetariánství zatracováno?
Vegetariánský způsob života totiž přináší mnoho nových pohledů na
humanitu, výživu, zdraví, životní prostředí, ekologii a ekonomiku. Jak
všichni dobře víme, je snadné dovézt do naší republiky nové spotřební
zboží, ale je obtížné přijmout nové myšlenky. A tak u nás stále
přetrvávají staré názory na vegetariánskou stravu, která je podle nich
nedostatečná, nemůže zajistit dostatek bílkovin, esenciálních
aminokyselin, železa, vápníku, vitaminu B12 atd. To všechno jsou však
většinou představy již dávno překonané a vyvrácené teorií i praxí. Vědecké
studie i dlouholetá praxe
vegetariánů to potvrzují. Samozřejmě, že vegetariánská strava má také
rizika, ale vhodným výběrem potravin je lze snadno vyloučit.
Rizika má ovšem i konvenční masitá strava a velmi pravděpodobně jich má
mnohem více než strava vegetariánská. Je to například
riziko onemocnění rakovinou. Člověk, který pravidelně jí maso, má o
čtyřicet procent vyšší pravděpodobnost, že zemře na
rakovinu, než člověk, který maso ze svého jídelníčku vyloučil. K takovému
závěru dospěli vědci ve studii provedené ve Velké
Británii na souboru šesti tisíc vegetariánů, které sledovali dvanáct let.
Práce byla publikována v časopise British Medical Journal.
Zmiňovaný článek zveřejněný v LN je tedy třeba přivítat jako příspěvek k
diskusi o vhodnosti vegetariánské stravy, ale jednoznačně je třeba
odmítnout nepravdivá, mylná a nepodložená tvrzení, která se v něm (vedle
názorů správných) vyskytují.
Ing. Richard Barták, CSc., mluvčí České společnosti pro výživu a
vegetariánství
MUDr. Zbyněk Luňáček, vedoucí odborné skupiny pro nutrici
České společnosti pro výživu a vegetariánství
