Výstavba plavebního kanálu u města Přelouče - příklad technokratického přístupu k ochraně přírody a krajiny v Pardubickém kraji

 

V dubnovém čísle městských novin Rošt (4/2001) se objevila v rubrice "Redakční speciality v (na) Roštu" zpráva, že splavnění úseku Labe u Přelouče zkomplikovali a zastavili aktivisté na ochranu přírody. Dále se tvrdí, že část chráněné fauny se vyskytuje právě na místě zchátralého díla vzniklého lidskou rukou (bývalé koupaliště). Obě tato tvrzení jsou značně zkreslující a nekorektní vůči přírodním složkám stavbou dotčeného území.

 

Jako nezávislý biolog (člen České společnosti entomologické) chci na výše uvedená tvrzení reagovat.
Celkem bylo v stavbou dotčeném území doposud prokázáno 49 zvláště chráněných rostlinných a živočišných druhů (dle vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb.), z toho v kategorii kriticky ohrožených je 5 druhů, v kategorii silně ohrožených 20 druhů a v kategorii ohrožených 24 druhů. V rámci mezinárodního programu Evropské unie NATURA 2000 je mapováno celkem 16 zde vyskytujících se druhů.

 

V bývalém městském koupališti, kde se udržuje voda, byl nalezen kriticky ohrožený korýš žábronožka sněžní a silně ohrožený obojživelník skokan zelený. Městské koupaliště bylo vystavěno na místě bývalého slepého labského ramene s mokřadem a tůní. Toto území bylo přirozeným místem výskytu obou výše uvedených živočišných druhů. Výstavbou městského koupaliště došlo k likvidaci tohoto území včetně vhodných biotopů žábronožky sněžní a skokana zeleného. Po ukončení provozu koupaliště obývají opět tito živočichové prosluněné, i když nepůvodní "tůně". Na teplých, prosluněných místech pod betonovými deskami se hojně vyskytuje silně ohrožená ještěrka obecná, která zde i zimuje.

 

Rád bych zde zdůraznil, že v žádném případě není zásluhou člověka, že žábronožka sněžní, skokan zelený i ještěrka obecná se vyskytují v místech, které sám vytvořil na úkor přírody! V okolí městského koupaliště se již žádná vhodná tůň nenachází (člověk je svou činností již zlikvidoval), a proto tyto druhy přežívají na druhotných, málo člověkem využívaných místech.

 

K tvrzení, že výstavbu plavebního kanálu zastavili ekologičtí aktivisté, bych uvedl: Tam, kde orgány ochrany přírody (OkÚ Pardubice, AOPK ČR Pardubice) mlčí nebo musí mlžit, přirozeně nastupují nezávislé ekologické organizace, jejichž členové se snaží všemi zákonnými prostředky poukázat na nepravosti dějící se v ochraně přírody. Pokud byla doposud veškerá povolení k realizaci stavby vydávána na základě nekompletních a zkreslujících údajů o přírodních složkách dotčených lokalit, je zcela logická snaha o nápravu. Nepochopitelná je však skutečnost, že o tuto nápravu musí bojovat až ekologické organizace a ne právě úředníci jednotlivých orgánů.

 

Celá výstavba plavebního kanálu a interpretace faktů o stavbou dotčených ekosystémech a jejich přírodních složkách je neustále neuvěřitelným způsobem zkreslována a problém ochrany přírody značně zjednodušován. Řada článků v regionálních periodikách (Pardubické noviny, Mladá fronta-Dnes) podává informace vytržené z kontextu a tyto články jsou stavěny na zcela nesolidních základech a polopravdách.

 

Ekosystémy na místě plánované stavby představují zbytky původních lužních společenstev, která byla v Polabí dříve daleko častější (mokřady, staré stromy, extenzivní louky, periodicky zaplavovaná území). Nejvýznamnější jsou právě Slavíkovy ostrovy, Lohenické rameno (orgány ochrany přírody registrované jako "významné krajinné prvky") a řada menších území ležících v trase plánovaného kanálu.

 

Na potencionálně nejvýznamnějších a výstavbou plavebního kanálu ohrožených lokalitách (Slavíkovy ostrovy a Lohenické rameno) u Přelouče a Lohenic bylo doposud v rámci biologických výzkumů zjištěno celkem 13 chráněných bezobratlých živočichů, z toho 3 druhy kriticky ohrožené: korýš žábronožka sněžní, měkkýš hrachovka nepatrná a velevrub malířský; 2 druhy silně ohrožené: dutinový druh brouka páchník hnědý a měkkýš škeble rybničná a 8 druhů ohrožených: z motýlů otakárek fenyklový, batolec duhový, batolec červený a bělopásek topolový; z brouků svižník polní, střevlík Ullrichův, chrobák ozbrojený a nosorožík kapucínek. Mezi velmi významné druhy měkkýšů patří i hrachovka prosná, hrachovka okružankovitá (z území ČR známá jen ze dvou lokalit), dále hrachovka severní (druhý nález pro území ČR po 25 letech) a hrachovka nepatrná, pro níž jsou Slavíkovy ostrovy druhou současnou lokalitou jejího výskytu na území Čech.

 

Z obojživelníků a plazů zde byla prokázána přítomnost 11 zvláště chráněných druhů, z toho kriticky ohrožen je skokan skřehotavý; silně ohroženi jsou ještěrka obecná, ještěrka živorodá, slepýš křehký, rosnička obecná, skokan ostronosý, skokan zelený a čolek velký; k ohroženým druhům patří ropucha zelená, ropucha obecná a užovka obojková.

 

Z ryb se zde vyskytuje ohrožený druh jelec jesen.

 

Ptáků zde bylo zjištěno celkem 70 druhů (z toho 20 druhů je zvláště chráněno). V kategorii silně ohrožený druh jsou to čáp černý, krahujec obecný, křepelka polní, pisík obecný, ledňáček říční, dudek chocholatý, krutihlav obecný, kavka obecná, žluva hajní. V kategorii ohrožený druh čáp bílý, moták pochop, rorýs obecný, moudivláček lužní, slavík obecný, t'uhýk obecný, vlaštovka obecná, břehule říční, brkoslav severní, ořešník kropenatý a t'uhýk šedý.

 

Ze savců zde byl prokázán výskyt ohrožené veverky obecné a velmi významné je i pozorování kriticky ohroženého druhu vydry říční na lokalitě Slavíkovy ostrovy.

 

V dotčeném území bylo v rámci botanického průzkumu doposud prokázáno 255 taxonů rostlin. Nejvýznamnější druhy se vyskytují především na lokalitách Slavíkovy ostrovy a Lohenické rameno. Z toho v kategorii silně ohrožený je to česnek hranatý a pryskyřník velký. Z významných druhů uvedených v Červeném seznamu květeny České republiky v kategorii ohrožený: trávnička prodloužená, jilm vaz, jilm habrolistý, rozrazil dlouholistý; dále z druhů vyžadujících pozornost je to ostřice banátská, rozpuk jízlivý, nadmutice bobulnatá, pryšec prutnatý, tajnička rýžovitá, ochmet evropský, krtičník stinný a divizna švábovitá.

 

Biologické průzkumy stavbou dotčených lokalit nejsou dokončeny a lze tedy předpokládat, že ve zkoumaném území bude prokázána přítomnost dalších chráněných nebo bioindikačně významných živočišných a rostlinných druhů. Je nevhodné, aby byla udělována v průběhu provádění těchto jednotlivých dílčích biologických výzkumů povolení a vyjádření k realizaci stavby.

 

Stále tolik zdůrazňovaný a "unikátní" proudný tok řeky Labe, "Labské hrčáky", jako geologický fenomén zasluhující si největší pozornost, je ve skutečnosti uměle odkrytý prvek v nepůvodním řečišti řeky po její regulaci počátkem 20. století. Vzhledem k znečištění vod řeky v minulosti, ale i v současnosti je biologická hodnota tohoto fenoménu značně problematická. Stavbou dotčené ekosystémy na pravém břehu Labe mají podle mého názoru mnohem větší biologickou hodnotu než současné labské peřeje v místě Labských hrčáků.

 

Pokud bylo doposud v rámci biologických průzkumů prokázáno, že se na dotčeném území vyskytuje řada chráněných, ohrožených a bioindikačně významných rostlinných a živočišných druhů, dále že dotčené ekosystémy představují velmi významné krajinné prvky v údolní nivě řeky Labe, pak je naprosto nepochopitelný postup jednotlivých orgánů ochrany přírody, jejichž pracovníci vydávají řadu povolení k realizaci stavby, aniž by znali veškerá potřebná fakta.

 

Na základě výsledků dosavadních biologických výzkumů lze tvrdit, že současná alternativa splavnění řeky Labe, respektive výstavba pravobřežního laterálního kanálu, je z hlediska ochrany přírody nepřijatelná a zcela nevyhovující.

 

Uvedené skutečnosti jsou v civilizované společnosti dostatečnými argumenty k novému, celkovému a především objektivnímu přehodnocení projektu výstavby plavebního kanálu u Přelouče.

 

Ochrana přírody přece není přítěží a brzdícím prvkem rozvoje naší společnosti, ale je nebo by spíše měla být její prioritou. Biologické průzkumy zpracovávané specialisty nelze ignorovat nebo vykládat takovým způsobem, který by znevažoval jejich práci. Na základě výsledků těchto přírodovědeckých výzkumů by měly být zcela objektivně posouzeny a zhodnoceny dopady stavby na jednotlivé ekosystémy.

 

Jaroslav Zámečník DiS.

Česká společnost entomologická

Východočeská pobočka Hradec Králové

 

 

 

nahoru