Ekologické příčiny záplav


Povodně: rozoraná krajina, umělé smrčiny, narovnané řeky a globální klima - Hnutí DUHA upozorňuje na ekologické příčiny záplav

Převzato z: www.hnutiduha.cz


13. 8. 2002

Hnuti DUHA dnes upozornilo, ze povodne nejsou pouze katastrofalnim vykyvem pocasi, ale maji rovnez dulezite ekologicke priciny.

- Smrkove monokultury zadrzuji vodu podstatne hure nez lesy s mistne odpovidajicimi druhy stromu - prevazne tedy s buky a duby, na horach s jedlemi. Stary prirozeny les zachyti az osmdesat milimetru srazek, zatimco umela smrcina troj- az desetinasobne mene.

- Tlejici kmeny, stare stromy a lisejnik, ktery je obrusta, funguji jako houba. Tlejici drevo nebo lisejnik mohou v prumeru nasaknout tolik vody, kolik samy vazi: jenom lisejnik na trisetlete jedli tedy zadrzi az 200 kilogramu vody. V lesich by proto melo vzdy nekolik procent kmenu zustavat nevytezeno. Prizpusobit se musi take zpusob kaceni: voda velmi rychle steka po rozsahlych holinach vykacenych holoseci.

- Vinou prumysloveho zemedelstvi z poli zmizely prirozene bariery: remizky, meze, louky, pastviny, mokrady, rybnicky, strane a sady. Voda, kterou nema co zachytit, snadno odteka. Orna puda u nas tvori 72 % zemedelskych pozemku, zatimco prumer zemi EU cini 60 %.

- Povodne zhorsuji take narovnana koryta, kterymi zaplavova vlna rychle proudi do nizin. Behem dvacateho stoleti se celkova delka ceskych rek a potoku zkratila o tretinu. Rozorany nebo zastaveny byly ricni nivy s loukami, takze voda se nema kam rozlevat. V roce 1997 posledni tri vetsi komplexy luznich lesu a luk na Morave, z toho dva v chranenych krajinnych oblastech, zadrzely vice vody nez vsechny prehrady v povodi Moravy a Odry dohromady - ale temer vsechny ostatni podobne plochy uz byly zniceny.

- Ani meandry, zelen v krajine, louky v nivach a lesy s mistne odpovidajicimi druhy stromu nemohou zcela zabranit zaplavam pri katastrofalnich destich. Omezuji vsak silu povodne a zpomali ji.

- Ucinek povodni zvysuje budovani dalsich domu prave v ricnich nivach, kde je vysoke riziko zaplav. Uzemni plany obci by mely s timto nebezpecim pocitat, brehy rek ponechavat volne a novou vystavbu smerovat na vyse postavena mista.

- Vedci varuji, ze vinou globalnich zmen klimatu bude katastrofalnich zaplav v Evrope pribyvat. Vyssi frekvence extremnich vykyvu pocasi, jako jsou prave povodne, ale take sucha, vlny veder nebo v tropickych oblastech hurikany, patri mezi hlavni dusledky ocekavanych zmen podnebi, zpusobenych predevsim exhalacemi oxidu uhliciteho ze spalovani uhli, ropy a zemniho plynu. Nelze ovsem konkretni udalost - napriklad soucasne ceske povodne - vyslovne pripsat tomuto trendu.

- Resenim je obnova zelene v krajine, sazeni lesu s prirozenou skladbou a vystavba mistnich hrazi chranicich obce, v pripade potreby doplnenych radami takzvanych suchych polderu pro docasne zadrzeni vody v pripade silnych destu nebo systemy malych retencnich nadrzi.

- Ministerstvo zemedelstvi vsak uvazuje o budovani masivnich a drahych prehrad, ktere jsou jako ochrana proti zaplavam nespolehlive - nemusi totiz na zadrzeni vody stacit. Za kontroverzni prehradu Nove Herminovy v Jesenikach by stat utratil pres dve miliardy korun - cast si pujci od Evropske investicni banky. Paradoxne by pritom v zajmu ochrany pred povodnemi zaplavila stejnojmennou vesnici s 250 obyvateli, 150 domy a prosperujici tovarnou. Navic sice splni sny stavebnich spolecnosti o obrovske betonove zakazce, ale pred zaplavami by chranila jen pri privalovych destich v konkretni, pomerne male oblasti.


Hnuti DUHA vydalo podrobnejsi informacni list, ktera shrnuje udaje o ekologickych pricinach povodni - lze emailovat nebo faxovat.

nahoru