Máme rádi zvířata?

Z letáčku Vegetariánství, vydaného organizací Svoboda zvířat

Slepice na paprice...

Většina tzv. nosnic je dnes chována v intenzívních klecových nebo podestýlkových systémech, na minimálním prostoru s radikálním omezením jejich základních životních potřeb. Jsou vyšlechtěny na maximální produkci vajec, dnes více než dvojnásobnou oproti jejich původním schopnostem. Tyto podmínky se velmi negativně podepisují na duševním a fyzickém zdraví slepic. Po vylíhnutí jsou kuřata tříděna podle pohlaví - samečci, kteří jsou pro výrobu vajec zbyteční, se usmrcují. Samičkám se často upaluje špička zobáku pro prevenci před zraněním při případných konfliktech mezi slepicemi.

V těchto kasárenských systémech jsou v klecích většinou chována již kuřata. Po necelých pěti měsících jsou slepice přemístěny, obvykle po pěti do snáškových klecí; v kleci připadá na jednoho ptáka plocha tří čtvrtin formátu A4, podlaha klece je celopletivová, bez pevné podložky, na níž by mohly slepice pevně stát nebo v ní hrabat, není zde žádná možnost úniku před ostatními. Znemožnění prakticky jakéhokoli širšího pohybu a provádění základních aktivit způsobuje slepicím špatné fyzické zdraví a zhoršenou imunitu, psychický stres a následné poruchy chování. V kleci často dochází k vážným poraněním pařátů, křídel, nebo zlomeninám - vlivem u nosnic velmi časté osteoporózy kostí. Utrpení slepic zvyšuje praktická nemožnost realizovat dostatečnou péči o jednotlivá zvířata - v dnešní klasické chovné hale bývá ustájeno okolo 20 tisíc nosnic - při jen povrchních prohlídkách nemusí být případné nemocné a slabé slepice nikdy nalezeny; jsou tak odsouzeny k pomalému umírání. Denně umírá v jedné klasické hale velkochovu v průměru pět slepic.

Vejce z tzv. alternativních chovů pocházejí u nás většinou z podestýlkových systémů, v nichž jsou nosnice ustájeny pohromadě v chovných halách, kde mají poměrně větší volnost pohybu než v klecích. I tyto chovy však s sebou nesou řadu rizik. Nosnice bývají obvykle navzájem velmi agresivní. Hrozí zde v mnohem větší míře propuknutí různých infekčních onemocnění. Výsledkem je, že v těchto systémech bývá vyšší úmrtnost než v klecových systémech. Po běžných dvanácti měsících intenzívní snášky klesá u slepice produkce vajec - je tedy poražena na maso druhořadé kvality.

Místo velkochovů prosazujme vegetariánství

Světová zdravotnická organizace (WHO) a organizace pro výživu a zemědělství (FAO) při OSN považují vegetariánství za nejzdravější a nejekonomičtější životní styl. Na základě stovek odborných studií jej doporučuje také Americká dietní asociace (ADA); za zdravé považuje ADA také čisté vegetariánství (veganství).
Oba tyto výživové směry částečně nebo zcela řeší některé velké (ekonomické, ekologické, zdravotní) problémy současné doby; mimo jiné snižují spotřebu intenzivních velkochovů, které pro většinu zvířat znamenají život naplněný strastmi a bolestí.

nahoru