Ochrana krav a vegetariánství



(Celá kniha Górakšja a vegetariánství je ke stažení v rubrice KNIHY)

Několik hledisek etických

1. Mnoho lidí dnes nechápe přímou souvislost mezi utrpením a smrtí dobytčete a porcí masa na talíři. Velkou vinu nesou výrobci masných produktů, kteří k nepoznání zamaskují znetvořené dobytčí tělo svými lákavými a zápachuprostými obaly z umělých hmot.
2. Požívání masa je pro většinu lidí cosi ,,zděděného``. Jako velmi malé děti nemáme žádnou možnost stravu si volit, nýbrž jsme odkázáni jíst to, co nám naši rodiče předloží. Ale když se dítěti poskytne příležitost, aby uvažovalo o výhodách a nevýhodách konzumace masa, vidíme, že proti požívání masa přijme v prvé řadě etické argumenty. Kdesi v Evropě provedli pokus s krávou. Zavedli ji na jatka a nechali ji tam stát, aby viděla, jak se porážejí jiné krávy. Pak ji odvedli zpět na místo, kde se normálně zdržovala, na louku s jinými krávami. Po dvou letech pak provedli s krávou test. Řezník, kterého viděla na jatkách při porážení, přijel na pastvinu. Když vystupoval z auta, kráva se poděsila do té míry, že se dala na útěk - přímo přes ohradu do lesa. Utíkala a utíkala a nakonec ji nalezli 50 km od jejího domova.
3. Porážka zvířat je bolestivý proces, který jim způsobuje utrpení. Zvířata jsou myslící tvorové s pocity a obavami, tak jako lidé. Nejenže je jim způsobena bolest (nezáleží na tom, zdali jde zabíjení rychle nebo pomalu - většina zemí má nanejvýš kruté zákony týkající se porážky zvířat), ale zvířata, jako například krávy, které se vykrmují, aby byly zabity, žijí v neustálém strachu před smrtí, neboť jsou schopny vycítit, co se chystá.
4. Kráva je tak věrný a nesobecký služebník člověka, že stádo krav by chránilo svého pastýře, kdyby byl napaden šelmou. Kráva by jinými slovy obětovala svůj vlastní život, aby zachránila člověka, ačkoliv její vlastní život je nemilosrdně utracován k uspokojení jeho choutek.
5. Člověk nemá mravní právo vzít život jakémukoliv tvoru, zvláště ne krávě, jejíž mléko tvoří základ pro řadu cenných produktů, a která takto odkojí nejen své vlastní potomstvo, ale i celou lidskou společnost.
6. Ze zabíjení tak vysoce vyvinutých tvorů se rodí necitelnost, sadismus a všeobecná neúcta k živým bytostem. Pythagoras prohlásil: ,,Ti, kterým se oškliví zabíjení zvířat a špatné zacházení s nimi, mnohem snadněji docházejí k názoru, že ještě nespravedlivější a nepřirozenější je zabíjet lidi. A naopak ti, kteří zabíjejí pro zábavu, a ti, kdo špatně zacházejí se zvířaty, např. při pokusech, budou považovat za méně nechutné mučit a zabíjet své bližní. `` Pythagoras také zaplatil rybářům, aby hodili zpátky do vody ryby, které chytili.
7. Člověk požívající maso vyžaduje každý den utrpení a smrt jiných bytostí, aby sám pro sebe získal potravu. A přesto vidí většina lidí volbu mezi živočišnou a rostlinnou stravou jako cosi téměř lhostejného, tj. jako otázku vkusu, nikoliv morálky. V eseji nazvané ,,O jedení masa`` napsal římský básník Plutarch: ,,Jak se vůbec můžete ptát, jaký důvod měl Pythagoras, že odmítal maso? Mne spíše překvapuje, co způsobilo a jaké bylo rozpoložení mysli člověka, který se poprvé ústy dotkl usedlé krve a přinesl ke svým rtům maso zabitého stvoření, který položil na stůl mrtvá, nechutná těla a odvážil se nazvat jídlo a živiny ty části, jež před nedávnem bučely a dýchaly, pohybovaly se a žily. Jak mohly jeho oči vydržet pohled na porážku, kdy jsou krky rozřezány, kůže stahována a údy odtrhovány od údů? Jak mohl jeho nos vydržet zápach? Jak se mohlo stát, že nečistota u něho nevyvolala nelibost, a sál šťávy a séra ze smrtelných ran? Je jisté, že nejíme lvy a vlky ze sebeobrany; spíše naopak, tyto ignorujeme a zabíjíme neškodná, krotká stvoření, která nás vůbec neohrožují. Kvůli kousku masa je připravíme o slunce, světlo a život, na které mají právo. `` Potom vyzval masožravce: ,,Jestliže prohlašujete, že jste stvořeni pro tuto stravu od přírody, pak si sami zabijte to, co chcete jíst. Udělejte to však prostředky, kterými vás příroda vybavila, bez jakéhokoliv kyje, nože nebo sekery. ``
8. Leonardo da Vinci napsal: ,,Člověk je zajisté pánem tvorstva, neboť ve své brutalitě předčí všechna zvířata. Žijeme ze smrti jiných. Přijdou doby, kdy se lidé budou dívat na zabití zvířete tak, jako se dívají na zabití člověka. `` Mahátmá Gándhí řekl: ,,Velikost civilizovaného národa může být posuzována podle toho, jak zachází se zvířaty. ``
9. Pokud lidé, kteří navzdory všem protiargumentům trvají na zachování živočišného zdroje potravy, budou jíst pouze zvířata, která zajdou přirozeným způsobem, vyhnou se požívání ,,jedů strachu``. Zvířata budou produkovat více potomstva a po přechodném období pochopitelného nedostatku bude k dostání více masa než dříve.

Faktory estetické

1. Zápach ze zvířecích mrtvol a mrtvých ryb je odporný a je možno jej snášet jen s pomocí omamných látek nebo ,,lidových jedů``, jako např. tabáku a kávy. Většina dětí musí být donucena násilím, aby snědla první porci ryby.
2. Vegetariánská strava je pestrá a příjemná pro zrak, čich a chuť. Protože se člověk cítí celkově mnohem lépe jako vegetarián, zmizí ,,nepřekonatelná touha`` po tabáku a silných nápojích.

Kondice

1. Roku 1968 provedl profesor P. E. Astrand ve Švédsku tyto zajímavé pokusy s několika sportovci: Po tři dny byla devíti osobám předkládána speciální strava, načež byla jejich výkonnost podrobena zkoušce na tak zvaném ergokolu. Po stravě sestávající z masa byla výkonnost sportovců v průměru 57 minut. Po smíšené stravě stoupla na 114 minut, kdežto čistě vegetariánská strava jim poskytla výkonnost 167 minut - tedy téměř třikrát vyšší, než při živočišné stravě. Podle tohoto pokusu a podle podobných zkoušek provedených dříve zaručuje vegetariánská strava člověku nejvyšší fyzickou připravenost.
2. Stefan Branth je známý nejen tím, že se uzdravil po vředové chorobě tlustého střeva pomocí vegetariánské diety, ale také tím, že je jedním z nejlepších juniorských přeborníků Švédska v orientačních závodech.
3. Světový rekord v běhu na dlouhých tratích získal Bertil Jarlaker, když v červenci 1975 běžel kolem jezera Vattern (300 km za 53 hodin). Tehdy již žil pět let jako vegetarián s doplňkovou mléčnou stravou a jeho dřívější těžké potíže s páteří zmizely po zavedení nové diety.
4. Celoživotní vegetarián Murray Rose vyhrál ve svých sedmnácti letech tři zlaté medaile v plavání na Olympijských hrách roku 1956 a další medaili vyhrál roku 1960.
5. Podíváme-li se, které ze zvířat je nejsilnější, zjistíme, že jsou to právě býložravci, jako býk, kůň, slon nebo nosorožec, kteří vynikají obrovskou silou.

(Celá kniha Górakšja a vegetariánství je ke stažení v rubrice KNIHY)

nahoru